Vila Carla Bibuse byla domovem zdatného obchodníka. Zatím je prázdná
Dům čp. 74 v Lanškrounské ulici v Moravské Třebové působí velmi romanticky. Vila je postavená ve stylu německé architektury a dlouhá léta byla sídlem společnosti, jejíž základy položila známá podnikatelská rodina.
Zlatnické a stříbrnické řemeslo má v Moravské Třebové dlouhou tradici, která sahá až do druhé poloviny 16. století. Nejvýznamnější firmou, která tady od konce 19. století v oblasti kovovýroby působila, byla soukromá továrna na výrobu stříbrného a postříbřeného zboží Franz Bibus. Její počátky spadají do roku 1883, kdy si v Moravské Třebové založil malou dílnu zlatník Franz Bibus.
Franz Bibus do Moravské Třebové přišel z Lanškrouna. Původně se specializoval na výrobu stříbrných řetízků, sortiment později rozšířil na postříbřené dózy a šálky, kterými prosperující dílna zásobovala nejen region, ale třeba i Prahu, Brno nebo Vídeň. Hlavním vyráběným zbožím byly zejména jídelní příbory.
„Na přelomu století Franz Bibus vybudoval na parcelách v Lanškrounské ulici rodinný dům v historizujícím stylu a přilehlou továrnu, v níž před první světovou válkou pracovaly až dvě stovky dělníků,“ přibližuje Pavel Panoch z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice. V roce 1887 se Franzovi Bibusovi narodil syn Carl Alois Franz Bibus, který se v roce 1917 stal spolumajitelem firmy. Právě někdy před koncem první světové války si rodina vystavěla naproti přes ulici modernější jednopatrovou vilu (dnešní čp. 74). Dodnes ale není známo, kdo byl jejím projektantem.
„Výzkum moderní architektury ve východočeských oblastech, které byly většinově osídlené německým obyvatelstvem, ztěžuje zásadní problém, a to neexistence plánových a spisových pramenů, jenž byly po druhé světové válce zlikvidovány,“ vysvětluje Pavel Panoch. „Lze se proto jen dohadovat, kdo dům projektoval. Je dost možné, že se na návrhu domu podílel nejtvořivější moravskotřebovský architekt Oskar Czepa (1883–1956), žák architekta Bedřicha Ohmanna z vídeňské Akademie, který v regionu doloženě působil v letech 1920-1946.“
Romantická vilka
Vila Carla Bibuse reprezentuje konzervativní podobu „německé“ architektury v meziválečném Československu. „Romantický nádech dodává domu sokl z kyklopského zdiva, víceboký přízemní arkýř, lomené záklenky oken, jejichž formy nepochybně inspirovalo gotické stavitelství a sestava strmých střech,“ dodává Pavel Panoch.
V roce 1917 se změnil název firmy na Franz Bibus & Sohn. Podnik pro výrobu stříbrných, alpakových a galvanicky pokovených předmětů velmi prosperoval, ale hospodářská krize na začátku třicátých let znamenala pozvolný útlum.
Závod, který v dobách své největší slávy patřil mezi nejvýznamnější výrobce stolního nádobí, příborů, čajových podnosů a toaletních a kuřáckých souprav ze stříbra a postříbřených kovů v meziválečném Československu, fungoval do 40. let, kdy byl František Bibus donucen svou firmu prodat. Za války továrna, patřící nové společnosti Metallbau, vyráběla díly pro německá bojová letadla. Po druhé světové válce národní správa sloučila veškeré místní dílny a vzniklý celek byl začleněn do n.p. Sandrik.
V roce 1968 požádal odštěpný závod v Moravské Třebové o přiznání samostatného podnikového statutu, a tak na počátku roku vzniká národní podnik Toner Moravská Třebová. Vilu Carla Bibuse podnik po řadu let používal jako kanceláře a sídlo firmy. O tři roky později byl podnik začleněn do n.p. Rostex, který byl po sametové revoluci privatizován a vrátil se k osvědčenému názvu Toner. V polovině roku 2019 se Toner s.r.o. stal stoprocentní dcerou společnosti Abner a.s., která Bibusovu vilu vlastní a má zájem ji v budoucnu rekonstruovat.
Související
-
Stavěla se přes 10 let a dala název ulici. Kamenná vila je výjimečná
K nejzajímavějším privátním stavbám Pardubic patří Kamenná vila s velmi zajímavou reliéfní a sochařskou výzdobou. Dům měl mimo jiné sloužit i jako soukromá galerie.
-
Romantická vilka na nábřeží v Chocni je pořád stejná. Mění jenom barvy
Na první pohled byste nehádali, že jde o dům éry funkcionalismu. Vila Bohumila Malého sice vznikla na začátku třicátých let minulého století, stylu té doby se ale vymyká.
-
Löwitova vila v Heřmanově Městci je výjimečná. Kdo v ní bude žít?
Vila Arnošta Löwita je jednou z nejzajímavějších vilových staveb našeho kraje a patří k významným dílům české funkcionalistické architektury.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.