Ředitelská vila v České Třebové budila emoce

Od počátku 20. století až do závěru 30. let minulého století bývaly školy určitým způsobem dispozičně propojené přímo s obydlím ředitele. První snahy o zřízení českotřebovské reálky sahají už do roku 1906. „Projekt vzniku reálného gymnázia v České Třebové prosazoval zejména vrchní oficiál státní dráhy Emil Stříbrný, ale samozřejmě také zastupitelé města usilovali o stavbu nové české školy, která by v regionu pomohla odvrátit poněmčování obyvatelstva,“ vysvětluje historik umění Pavel Panoch z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice.  

V březnu 1907 obecní zastupitelstvo České Třebové odsouhlasilo záměr výstavby školy vlastním nákladem a zvolilo pro to lokalitu tzv. Farářství. Byla ustavena speciální komise, jejími členy byl například tehdejší starosta města Josef Glücksmann, ale také velkoobchodník s obilím a vápnem Miroslav Vyskočil.

„Právě se jménem Miroslava Vyskočila byly propojeny ataky, které se objevily v místním tisku a které pranýřovaly velký finanční náklad na stavbu školy, stejně jako výtvarnou opulentnost projektu architekta Aloise Dryáka, na kterého se město se zakázkou stavby školy obrátilo,“ doplňuje Panoch. Dryák totiž pro Miroslava Vyskočila navrhl i jeho vlastní vilu, dokončenou v roce 1910, takže kritické hlasy poukazovaly i na tuto spojitost. (Miroslav Vyskočil přišel transakcemi na burze o celý majetek a v roce1930 spáchal sebevraždu. Vilu pak zakoupila Církev československá husitská a zřídila v ní dodnes působící Husův sbor).

Alois Dryák

Alois Dryák byl významný pražský architekt. „Po celou jeho profesní dráhu ho doprovázela pověst kultivovaného tvůrce, který flexibilně dokázal reagovat na přání svých klientů, ať už to byli soukromníci nebo obce a velmi šikovně se pohyboval v pestré škále architektonických stylů od první do čtvrté dekády 20. století,“ přibližuje Pavel Panoch.

Dryák projektoval spíše v české metropoli. Byl architektem stadionu na Strahově z roku 1926, na Vinohradech projektoval budovu Radiopaláce a mimo jiné navrhl také sokl pro Myslbekovo sousoší svatého Václava na Václavském náměstí. Součástí jeho profesního portfolia byly také školy, budovu reálného gymnázia projektoval také pro město Kladno. „Celé gymnázium a výpravnost ředitelské vily v České Třebové spíše odpovídá pražským poměrům, proto také Dryákův návrh tak trochu narazil na skromnější poměry malého města,“ dodává Panoch.

Ředitelská vila byla s gymnáziem propojena už od svého vzniku|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Škola a ředitelská vila vznikaly mezi lety 1909 až 1911. „Co se týče architektonické podoby reálného gymnázia, tak ji lze nejpřiléhavěji označit jako modernizující klasicismus s patrnými stopami secese v dekorativním pojednání prvků na průčelí. Jsou tam štukové obrazce se spirálami, objevují se keramické květinové kachle a vila pracuje i s lehce neobarokními motivy, průčelí obrácené do parku je konvexně tvarované,“ uvádí Pavel Panoch.

Stejné stylové prvky nastupující moderny se objevují i v interiéru, přestože vila prošla výraznými úpravami v druhé polovině 20. století, aby byla uzpůsobena různým typům funkcí. Po únoru 1948 byla využívána jako byty městských úředníků, fungovala tu i večerní škola. Od roku 2001 v ředitelské vile působí Základní umělecká škola.

Dřevěné zábradlí na schodišti zůstalo původní|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Z interiéru vily stojí za zmínku nástupní prostor na schodiště, kde jsou štukované sloupy s jemným dekorem, původní zůstala také podoba schodišťové šachty nebo dlažba ve vstupním prostoru.  V přízemí se zachoval historický dekor stropu. „Některé dveřní prvky jsou také původní, ale na několika místech dřevěná futra už nahradila kovová. Vila má ještě původní dřevěná okna, která se renovují,“ vysvětluje ředitelka umělecké školy Jarmila Holcová. V audiu si můžete poslechnout další zajímavé informace z prohlídky interiéru vily.