Geminidy letos ohromí, bude jich až tisíc za noc, slibuje astronom
Astronomie nabízí v prosinci velmi pěkné úkazy. V sobotu 9. prosince se na obloze potkají Měsíc a Venuše. Vyberte si nějaký kopec nebo věž a před východem slunce vás čeká na obloze romantické divadelní představení.
Na přelomu 14. a 15. prosince nás čeká další divadlo v podobě „padajících hvězd“, kterým se říká Geminidy.
„Velmi krásný bude úkaz, který nás čeká už tuto sobotu před svítáním. Měsíc bude ve fázi úzkého srpku a kousek od srpku bude zářivá Venuše neboli Jitřenka. A kromě úzkého srpku uvidíme pouhým okem i tu neosvětlenou část. Tomu se říká popelavý svit. Slunce osvítí kousek Měsíce, to světlo letí k Zemi a ten zbytkový svit osvítí Měsíc. A my tím pádem můžeme vidět tu neosvětlenou stranu měsíce. Čekají nás tedy dva jevy v jednom - osvícený měsíc a krásná konjunkce,“ libuje si vedoucí Hvězdárny barona Artura Krause Petr Komárek.
Geminidy letos ohromí
Nejznámější meteorické roje jsou na jaře Lyridy, v létě Perseidy, na podzim Leonidy, v zimě Geminidy. „Takových rojů existují desítky, tyto jsou ale nejjasnější. A letošní Geminidy budou skutečně raritní. Máme se na co těšit v noci ze 14. na 15. prosince,“ slibuje Petr Komárek a pokračuje:
„Geminidy nepocházejí z komety, ale z rozpadlé planetky, která má trochu větší fragmenty a ty postupně padají do atmosféry. Jsou zdrojem poměrně výrazných a jasných meteorů. A právě kolem 14. prosince je můžeme pozorovat. A ten bod, odkud zdánlivě vylétávají, říká se mu radiant, bude vysoko nad jihozápadním obzorem a nebude ho rušit Měsíc. Bude tedy výborná viditelnost, pochopitelně za jasného počasí. Odhadem jich bude vidět až tisíc za každou noc,“ předpokládá astronom Petr Komárek.
Jak je možné, že vidíme milimetrový úlomek komety ze Země jako hořící hvězdu? A kdy bude zimní Slunovrat? Poslechněte si v záznamu pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
