Třicet let pod kopulí. Znáte pardubickou observatoř?
Pardubická hvězdárna v březnu slaví 30 let existence. Nese jméno barona Artura Krause, který před 110 lety v Pardubicích otevřel první lidovou hvězdárnu v Čechách.
Pardubická hvězdárna barona Artura Krause sídlí v centru města, v nejvyšším patře Domu dětí a mládeže Alfa na sídlišti Dukla. Vznikla už při vlastní stavbě domu dětí, observatoř ale začala fungovat až v roce 1992. Už od počátku bylo hlavním posláním hvězdárny popularizovat astronomii, vědu a techniku. Ostatně to byl také cíl samotného barona Krause, který miloval pokrok a lidské poznání.
Hvězdárna barona Artura Krause je největší v našem kraji a z její kopule můžete noční oblohu pozorovat dokonce jedním z největších dalekohledů svého druhu v České republice, tedy veřejně přístupných. „Je to dalekohled typu Cassegrain se zrcadlem o průměru 45 cm a ohniskem téměř 7 metrů, přiblížení je až 900 násobné. Takže s tímto dalekohledem už uvidíte pořádné věci, pohled na povrch měsíce je s ním úchvatný,“ dodává vedoucí hvězdárny Petr Komárek.
Kam létají meteory?
Hvězdárna disponuje i dalšími typy dalekohledů. Jsou uzpůsobené nejen k pozorování oblohy, ale také Slunce. Fotografové si mohou, právě díky speciálnímu dalekohledu, pořídit astronomický snímek, například hvězdokup, mlhovin, planet nebo Měsíce. Veřejná pozorování oblohy probíhají obvykle tři dny v týdnu od 18 do 20 hodin.
Nejčastějšími průvodci návštěvníků jsou absolventi astronomických kroužků. „Stěžejní činnost většiny observatoří v Česku je popularizace vědy a my, už proto, že sídlíme v Domě dětí, tak je naším cílem motivovat děti, aby se zajímaly o vědu. A pokud některé z nich zakotví někde v observatoři a věnuje se odborné činnosti, tak to je přesně ten cíl, kterého chceme dosáhnout,“ říká Petr Komárek.
Hvězdárna barona Artura Krause se také podílí na vědeckých projektech, členové Astronomické společnosti Pardubice se věnují, v návaznosti na historickou tradici, hlavně na pozorování a měření aktivity Slunce. „Dále tu máme specializovanou stanici, která se jmenuje bolidozor. Je to síť radiových detektorů, které měří parametry průletu meteorů atmosférou. Součástí hvězdárny je také meteorologická stanice, která sleduje počasí nad observatoří a nově máme v provozu celooblohovou kameru, která zachytí třeba průlet družic nebo meteorů,“ dodává vedoucí hvězdárny.
Hvězdárna Na staré poště
Pardubická hvězdárna nese jméno zakladatele první veřejné hvězdárny v Pardubicích. Vizionáře, průkopníka, mecenáše a filantropa barona Artura Krause. Narodil se v roce 1854 v zámožné pardubické rodině Josefa Krause a do astronomie se pravděpodobně zamiloval při svých studiích ve Francii, zejména díky vlivu učitele Camille Flammariona, známého přírodovědce a astronoma.
Artur Kraus byl velký zastánce technického pokroku. Téměř nikdy neodolal touze vyzkoušet všemožné novinky. Snad proto se o něm někdy mluvilo jako o „bláznivém baronovi“. Artur Kraus vlastnil jedny z prvních lyží v Čechách, do Pardubic přivezl první motocykl, první psací stroj, sepsal pravidla tenisu a pokusil se postavit letoun poháněný lidskou silou. Navzdory tomu, že jako vzduchoplavec příliš neuspěl, významně podporoval aviatika Jana Kašpara nebo Evžena Čiháka.
V roce 1895 si Artur Kraus pronajal předposlední patro hlásky pardubického zámku, kde prováděl astronomická pozorování. V domě, který patřil rodině Krausových, v č.p. 62 „Na staré poště“ založil v roce 1912 observatoř, která se stala první lidovou hvězdárnou v českých zemích. Tento dům v sousedství Machoňovy pasáže na Třídě Míru stojí dodnes. Pozorování probíhala zejména na nejvyšší terase, směřující do dvora.
Hvězdářem snadno a rychle
Baron Artur Kraus popularizoval astronomii, pořádal pozorování sluneční činnosti a studoval sluneční skvrny. Vlastním nákladem vydal příručku „Hvězdářem snadno a rychle - Létavice a povětroně“. Lidová hvězdárna si získala během 18 let až dva tisíce dopisovatelů - pozorovatelů a měla bohatou knihovnu. Baron Kraus vědecké knihy nakupoval a zdarma je pak půjčoval studentům, členům nejrůznějších spolků a dalším zájemcům.
Artur Kraus zemřel v roce 1930, po jeho smrti v pozorováních částečně pokračovala jeho asistentka a hospodyně slečna Gabrielová. Ještě v roce 1930 nabídla rodina hvězdárnu k užívání, tehdejší zastupitelé města ale neměli snahu observatoř zachovat, a tak její provoz ukončili.
Slavná astronomická tradice v Pardubicích začala ožívat v padesátých letech, kdy v Pardubicích postupně vznikaly zájmové kroužky a kluby pod vedením nadšených astronomů, nejen z Pardubic. Krausovo jméno nese planetka 7171 Arthurkraus (1988 AT1), kterou objevil Antonín Mrkos na hvězdárně Kleť 13. ledna 1988. V té době už začala vznikat i moderní pardubická hvězdárna, která třicáté výročí svého vzniku oslaví řadou speciálních akcí, pozorování a přednášek.
Související
-
Teklo do ní a neměla dalekohled. Dnešní pardubická hvězdárna slaví třicítku
Baron Artur Kraus byl opravdový všeuměl. Kromě jiného se věnoval astronomii. V Pardubicích na třídě Míru založil vůbec první českou lidovou hvězdárnu.
-
Jmenuje se po něm planetka a vyfotil i rudé skřítky
„Každému připadají hvězdy jiné,“ řekl Saint Exupéry a pokračoval: „Tomu, kdo cestuje, ukazují cestu. Pro jiného jsou to jen světýlka na nebi a pro vědce jsou třeba ...
-
Petr Horálek, Petr Komárek - zatmění Slunce
Dnešní téma pořadu Máme hosty nás tak trochu přinutí podívat se do oblak. Pozvání přijali staří známí - pardubičtí astronomové Petr Komárek a Petr Horálek. Dozvíte ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
