Hasiči: Kdybyste při pálení čarodějnic byli v jednom ohni, válejte se

29. duben 2022

Největší audioportál na českém internetu

Pálení čarodějnic o filipojakubské noci | Foto: Profimedia

Co dělat, když někomu náhodou chytne oblečení? Mluvčí hasičů radí neběhat, nechodit, ale lehnout si na zem

Změnu z dubna na květen provází v našich zeměpisných šířkách tradiční pálení filipojakubských ohňů. Po třech letech by se měly rozhořet opravdu naplno, bez covidových omezení. Hasiči jsou ve střehu.

„Většinou v Pardubickém kraji zasahujeme každý rok u jednoho až dvou případů, které mají souvislost s pálením čarodějnic. Jde často o špatně uhašená ohniska anebo rozhoření porostu při samotném pálení. Letos jsme dokonce měli jeden požár předčasný. Došlo k němu o velikonočním víkendu v Břehách u Přelouče, kde na místním hřišti začala hořet hromada klestí připravená na čarodějnice. Nevznikla žádná škoda, jenom si tam museli přichystat novou hromadu,“ konstatuje krajská mluvčí hasičů Vendula Horáková.

Hlásit se to musí

Rozdělat si na vlastní zahradě ohýnek větších rozměrů není jen tak. Pamatuje na něj zákon o požární ochraně, ze kterého plyne několik povinností. „Právnická osoba i podnikající fyzická osoba má povinnost nahlásit pálení. Říct, kde se pálí, jaká je velikost hromady nebo vatry, kolik pravděpodobně přijde lidí. Musí stanovit podmínky, kdo bude hlídat oheň, kdo dá pozor na děti. Dozor by měl být dostatečně proškolený. Ještě bych upozornila, že biologický odpad by se neměl při čarodějnicích spalovat. Spalujeme jenom suchý materiál a kuřáci by měli dávat pozor na nedopalky. Lepší je zajistit dohled i po samotném pálení.“

Hasiči hlášení přijímají na svých internetových stránkách anebo na telefonu 950 570 110. „Při ohlášení je třeba uvést místo a čas pálení, osobu odpovědnou za pálení včetně kontaktu na ni a taky přijatá protipožární opatření. Dobré taky je se domluvit s dobrovolnými hasiči v dané obci, aby na místo pálení dohlíželi. Za nenahlášení pálení hrozí pokuta,“ varuje Horáková.

Myslete na počasí

Před rozděláním ohně bychom měli sledovat směr a sílu větru, ale taky vědět, kdy naposledy zapršelo. „Sice pršelo tento týden, ale měli bychom si dát pozor. Je pořád sucho a může foukat. Prostor pro pálení ohně by měl být minimálně 50 metrů od kraje lesa. Ohniště pak můžete opustit až po uhašení vodou anebo zasypání hlínou. Rozdělávat oheň je zakázáno ve vysoké suché trávě a bez dozoru. Pořadatel by měl zajistit, aby se do ohně neházely nebezpečné látky jako spreje a barvy v plechovkách, které by vlivem vysoké teploty mohly zapříčinit rozšíření ohně a následně i zranění přihlížejících osob.“

Zvláštní pozornost bychom měli věnovat dětem. Horáková radí, co dělat, když někomu náhodou chytne oblečení: „Pokud v tomto případě nemáte po ruce dostatek vody a jiné hasební látky, je vhodné použít pravidlo Zastav se, lehni si a kutálej se! Neutíkejte. Během i chůzí se oheň ještě víc rozšíří. Okamžitě si lehněte na zem a pokud vám nehoří rukávy, chraňte si obličej dlaněmi. Válejte se, dokud plameny neuhasnou. Právě válením se totiž zamezí v přístupu kyslíku potřebného k hoření. Pro hašení oděvu můžeme použít deku. Ale nesmí jít o textilii z umělých látek.“

autor: Jakub Malý
  • Krmítko
    Krmítko

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.