Horní Čermná je místo dalekých rozhledů

Kdysi bývala jen jedna obec Čermná, první písemná zmínka o ní je dokonce už z roku 1304. Tu se ale místní rozhodli ve 30. letech 20. století rozdělit na Horní a Dolní. K Horní Čermné pak o 30 let později přibyla ještě obec Nepomuky. A přinesla s sebou také další krásný přírodní kout, který je možné v okolí Horní Čermné navštívit, a to Údolí Moravské Sázavy. O něm se mluví jako o jednom z vůbec nejkrásnějších míst naší země. Půvabnější je o to víc, že není turisty tolik objeveno. Tak tam také může žít řada vzácných živočichů a rostlin. V průzračné vodě Moravské Sázavy se pak dodnes dají najít české granáty.

Kalhoty, Na trůnu a Mariánská hora

Příroda byla k Horní Čermné opravdu štědrá. A podívat se na její krásy je možné i z výšky a hned na několika místech. Třeba z nejvyššího tamního kopce Stežníku nebo místní části se zvláštním názvem Kalhoty. Ten prý vznikl díky neobvyklému tvaru, které místo získalo po rozdělení silnicí. Netradičních pojmenování částí obce tam mají ale víc. Pod Kalhotami je například několik stavení, kterým se říká Prdy. V obci mají také názvy V Egyptě, v Báji, Na trůnu, Blatina apod.

V kapličce na hřbitově v Horní Čermné je dnes také malá výstava o historii Jednoty bratrské v Čermné|foto:Šárka Rusnáková, Český rozhlas

Nejznámější část obce je ale jistě Mariánská hora. Je to poutní místo, kde se po 300 let scházeli poutníci na cestě do rakouské Maria-Zell. Pak tam postavili kříž, kapličku a nad ní kostel zasvěcený narození Panny Marie. Brzy k němu přibyla i křížová cesta a alej lip. Dnes je Mariánská hora oblíbené místo výletníků, třeba i z 10 kilometrů vzdáleného Lanškrouna.  Lidé tam chodí pěšky, jezdí na kole, ale mohou se dostat i autobusem. A vydávají se tam rádi, třeba kvůli krásnému rozhledu daleko do kraje. Není divu, že tam Horní Čermná nechala postavit rozhlednu. Nazvali ji příhodně Marjánka.

Čtvrť rodáků z Čermné je až v Berlíně

Důvodem, proč se obec Čermná rozdělila na dvě části, byly také stovky let náboženských sporů. Na horní konec Čermné, protože to prý bylo dál od fary a radnice, se především po rekatolizaci stěhovali lidé jiného než katolického náboženského vyznání, aby ho udrželi v tajnosti. A to v Horní Čermné dodnes zanechalo hluboké stopy. Třeba složení příjmení, která se ve vesnicích okolo ani nevyskytují, protože svého času uzavírali sňatky jen lidé stejného vyznání. A například 10 rodin žije v Horní Čermné nepřetržitě od konce 16. století.

Letecký pohled na Horní Čermnou v centru s evangelickým hřbitovem|foto:Petr Marek

Evangelíci si kostel v Čermné mohli postavit až po vydání tolerančního patentu. Nejdříve malý a dřevěný. Ten současný pochází až z roku 1834 a byl původně bez věže, protože tu tehdy ještě evangelické kostely mít nemohly.

V obci pak jsou dva nekatolické hřbitovy, evangelický a českobratrský. Ten je zajímavý i tím, že jsou tam pochováni muži a ženy zvlášť, každý na své části hřbitova. Čeští bratři ale z Čermné museli po Bílé Hoře odejít. Usadili se až v Berlíně, kde se dodnes zachovala jejich čtvrť. A že se skutečně jedná o čermenské rodáky, o tom svědčí i příjmení řady berlínských rodin, která jsou stejná jako ta tradiční v Horní Čermné.