Jak zpomalit šíření koronaviru? Populace se musí promořit, říká imunoložka

20. březen 2020

Koronavirus má typické vlastnosti už popsaných virů, které se šíří kapénkovou infekcí. Ale liší se svou vysokou infekčností. Velice rychle se přenáší a u oslabených jedinců vyvolává závažné příznaky.

Přesto je podle pardubické imunoložky Zuzany Bílkové z Fakulty Chemicko-technologické Univerzity Pardubice nutné, aby se naše populace tímto virem promořila. Jedině tak se šíření nemoci začne zpomalovat.

„Jsem přesvědčená, že za dva až tři měsíce dostane Evropa nemoc pod kontrolu. Neznamená to, že by v té době nebyli noví pozitivní pacienti. Ale budeme už za vrcholem a věřím, že naše opatření se ukážou jako efektivní, a k masovému šíření podobně jako v Itálii nebude docházet,“ říká profesorka Bílková.

Virus do populace musíme vpustit

Měli bychom tedy skutečně tuto nemoc tzv. chytit všichni v mírnější formě, abychom získali protilátky? Jak to ale udělat, abychom se promořili, ale na druhou stranu neublížili ohroženým skupinám lidí?

„Virus do naší populace musíme vpustit, což se děje. Ale tím, že se chráníme, rozvrstvujeme šíření nemoci  do delšího časového období, což je správné.  Na druhou stranu striktní izolace by nebyla správná, znamenala by oddálení problému, ne jeho vyřešení,“ myslí si imunoložka Bílková.

Jestliže budeme vnímat koronavirus jako jeden z dalších respiračních virů, stane se postupně nedílnou součástí našeho života. Musíme počítat s jeho existencí. Většina z nás se tak stane vůči koronaviru imunní. Čím více takových lidí bude, tím více budou chráněni i oslabení jedinci, kteří by jinak nemoci podlehli.

Jedinou ochranou, dokud není vakcína, je co nejmírnější prodělání choroby.

Je to podobné jako s proočkovaností společnosti. Když se teď v poslední době proočkovanost populace snížila pod devadesát procent, začaly se objevovat epidemie. Vzpomeňme například vloni na spalničky.

„Profesor Pirk má pravdu. Společnost se musí virem promořit. A má pravdu i profesor Prymula. Teď jde o to najít kompromis. K promoření musí dojít, ale tak, aby nedošlo k velkým ztrátám na životech. Jedinou ochranou v tuto dobu, kdy není vakcína, je prodělání choroby, pokud možno v co nejmírnějším projevu. Když se chráníme rouškami, tak snižujeme množství viru, který se pohybuje ve vzduchu. Snižujeme rizikovou dávku, což je dobře. Promořujeme se tedy pomalu, nedochází k masivní kolonizaci sliznice koronavirem. Když bude těch částic méně, imunitní systém získá dostatek času, aby vir rozpoznal a začal s ním bojovat,“ vysvětluje Zuzana Bílková.

Co vás zajímá o koronaviru?

Opravdu je nutná izolace starých lidí? Nemůžu se zajít podívat za svou osmdesátiletou maminkou?

Pokud je to možné, nakupte jí, doneste za dveře, co je potřeba, ale komunikujte po telefonu. Každý den si volejte, buďte spolu. Ale přenos koronaviru je pro staré a nemocné lidi skutečně fatální, proto osobní setkání nemohu doporučit.

Knihovníci rozdávají lidem v obci knihy. Je to dobrý nápad? Nemůže se vir přenést na knize?

Manipulace s knihami nebo i s nákupem samozřejmě riziko nese, ale jen do určité míry. Viry obecně nemají rády sucho a přežívají na věcech jen po určitou dobu. Jakmile kapénky vyschnou, vyschnou i virové částice a nemohou být zdrojem zákazy. Knihy i balené potraviny je dobré postříkat dezinfekcí, aby se předešlo nákaze, ale jinak bych těmto aktivitám rozhodně nebránila.

Je dobré nechat se otestovat na koronavirus, i když mi zatím nic není?

Určitě ne. Byla chyba nabízet každému testování za peníze. Zdravotníci jsou teď přetíženi a chybí kapacita pro opravdu důležité úkony. Zdraví lidé se s koronavirem dokážou vyrovnat bez toho, aby se nechali testovat. Někteří ani nevědí, že nemoc prodělali.

Spustit audio

Související