Jaké ozdoby dáváte na stromek? Možná jsou z Horního Bradla

20. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vánoční ozdoby před stříbřením

Foukané vánoční ozdoby vznikají v Horním Bradle na Chrudimsku už 74 let. Krášlí nejen české vánoční stromečky, ale i ty v Austrálii nebo Americe.

Výrobna v Horním Bradle patří od 60. let 20. století společnosti Vánoční ozdoby DUV družstvo Dvůr Králové, která je největším výrobcem vánočních ozdob v Česku. V Bradle se vánoční ozdoby začaly vyrábět v roce 1946, sklárna tu ale byla založená už v roce 1866.

Tato zakázka vznikla pro jeden z velkých pražských hotelů

Hlavní výrobní sezóna nepatří v Horním Bradle adventu, ale právě letním měsícům. Většina vánočních ozdob, které skláři ve výrobně ručně vyfouknou a další šikovné ruce je postříbří, smočí v barvě a vyzdobí dekorem, se vyrábí o prázdninách. Během září a října se exportuje zboží pro zahraniční trh, ale ještě pokračuje výroba pro tuzemsko.

Trendem měla být korálově modrá

Výrobní družstvo musí každý rok reflektovat barevné trendy Vánoc, a to se značným předstihem. Designéři si proto všímají barev bytového textilu a reagují na přání zákazníků. „Letos měla být moderní korálově modrá barva ozdob, ale převládá spíše fialová,“ dodává vedoucí družstva Růžena Secká. „Pro Švýcarko jsme letos ale vyráběli hodně ozdob, kde převládala šedá až černá barva.“

Je z čeho vybírat. Firma má k dispozici asi tisíc odstínů barev a každou barvu můžete najít v šesti efektech, tedy v laku, matu, porcelánu, mrazolaku, metalíze a sametu. Denně se v Horním Bradle vyrobí přibližně pět tisíc ozdob, většina jich vzniká na zakázku. „Každý rok tak vyrábíme nejrůznější tvary ozdob podle přání zákazníka. Letos to třeba byly figurky zaměstnanců jednoho velkého pražského hotelu, respektive jejich profesí,“ uvádí Růžena Secká.

Všechno se dělá ručně

Ručně foukané skleněné ozdoby se vyrábí z tyčového skla s nízkým bodem tavitelnosti. Zpracovává se tepelně pomocí plamene. Základním tvarem pro výrobu ozdob je „odtažek“, ze kterého se fouká a tvoří vlastní podoba ozdoby, a to volným tvarováním nebo foukáním do forem.

Helena Zdeňková je mistrovou ve foukárně ozdob

Celá kolekce ozdob, které mají manipulační stopky, se pokrývá redukčním roztokem stříbra. Ozdoby se pomocí dávkovače plní i zevnitř a následně smáčejí v teplé lázni. Třepáním se stříbro vylučuje po celé vnitřní straně ozdoby. Ze stříbřírny a smáčírny pak barevné ozdoby putují do rukou malířek. Dekorování provádějí mnoha způsoby a každá ozdoba je originálním kouskem. V současnosti se používají především latexové a akrylátové barvy ředitelné vodou a nejrůznější zásypy. Ozdoby malířky dekorují pomocí štětců, jemné, tzv. psané ornamenty, pak vytvářejí pomocí skleněných „písátek“.

Historie zdobení vánočního stromečku

Tradice pochází z Německa. Jedna z nejstarších zmínek o ozdobeném stromku v místnosti je zaznamenána v kronice města Brém z roku 1570. Zvyk zdobení stromku se z Německa po Evropě začal postupně rozšiřovat v 19. století, ovšem jen v bohatých soukromých domech.

První vánoční stromeček v Čechách měl ve svojí vile ředitel Stavovského divadla v Praze Jan Karl Liebich. Bylo to překvapení pro přátele a stalo se tak v roce 1812. Na český venkov se stromeček dostal až na počátku 20. století. Ozdoby bývaly jednoduché. Byla to sušená jablka, ořechy, vykrajované linecké pečivo, papírové nebo háčkované ozdoby.

Červenozlatá klasika

Skleněné foukané ozdoby se začaly vyrábět od poloviny 19. století v durynském městě Lauscha, odtud se dovážely i do našich zemí. Často bývaly uvnitř stříbřené, plněné voskem a pomalované. V Čechách první vánoční ozdoby vznikaly od 60. let 19. století na Jablonecku a Podkrkonoší. Byly to ozdoby ze skleněných perel a tyčinek, které se navlékaly na drátky ve tvaru závěsku, domečků, figurek nebo hvězdiček. Od 20. let 20. století se také setkáváme se skleněnými koly, letadly nebo motorkami.

 

autor: BRA
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová