Jevíčko osvěžuje židovskou paměť. Sahá několik staletí zpátky
Tohle místo měli v oblibě. Židé do Jevíčka začali podle dobových záznamů přicházet někdy v 15. století. Na jejich éru se letos rozhodli ve městě důkladně zavzpomínat.
„Oni tvořili významné spektrum kultury, měli svou školu, rabinát, židovskou obec. Z Jevíčka pochází i významné osobnosti. Nárůst kulminoval v polovině 19. století, kdy Židé tvořili přes třetinu obyvatel,“ říká autor projektu Rok židovské paměti Rudolf Beran.
Připomínky kořenů
Do města dorazí 23. ledna Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze. „Jeho maminka pocházela z Jaroměřic u Jevíčka. Přímo v Jevíčku pak chodila na gymnázium. Po válce hojně komunikovala s naším někdejším kronikářem Františkem Plechem.“
Ve spolupráci s knihovnou plánují organizátoři postupné připomínání židovských tradic a svátků, třeba Nový rok stromů 10. února. „Chystáme besedu o vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Zapojíme se i do celorepublikové akce čtení obětí šoa.“
Radnice taky podle Berana chce vrátit na budovu synagogy desky s Desaterem, hodlá odhalit památník obětem holocaustu anebo vydat publikaci speciálně věnovanou jevíčským Židům. „Program by měl vyvrcholit na začátku června tradičním festivalem Jevíčkovění. Tentokrát nabídne židovskou hudbu, výstavu a podobně.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
