Římské legie pochodovaly Jevíčkem. Unikátní objev pozměnil mapy starověkého světa

Jevíčko v roce 2016 na západním okraji města rozšiřovalo zástavbu. Při archeologickém dozoru u stavby nové komunikace a inženýrských sítí archeologové Regionálního muzea v Litomyšli Jana Němcová a Pavel Kejval objevili něco skutečně mimořádného. Potvrdili existenci římského pochodového vojenského tábora.

Příkop a typická keramika

V prostoru komunikace, která dnes nese název Římských legií, archeologové objevili dva úseky příkopu, který ohraničoval vojenský tábor. Římská armáda totiž měla přísná pravidla pro stavbu svých táborů. „Pokud se někde utábořily římské legie, musely mít opevněný prostor. To znamená, že každý voják měl povinnost v určitém období a za určitých podmínek vykopat část příkopu,“ vysvětluje archeoložka Jana Němcová.

„To, že se jedná o římský pochodový tábor, nám určil jednak tvar příkopu, který by ostře zahrocený, ale tou důležitou indicií byly také nálezy typické římské keramiky, tzv. terry sigillaty. Na dně příkopu jsme objevili zlomky keramické mísy, která byla zdobena reliéfem. Tento typ terry sigillaty se vyráběl v římské provincii Gallia na území Francie krátce před polovinou 2. století n. l., což řadí tábor do období tzv. markomanských válek a vlády římského císaře Marka Aurelia,“ upřesňuje Němcová.

Místo, kudy procházel příkop římského tábora je dnes vyznačený v dlažbě|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Příkop vojenského pochodového tábora směřuje k hraně terasy při okraji Malonínského potoka, archeologové západní linii příkopu zaměřili v délce nejméně 405 m. Kudy příkop a hranice římského tábora procházely, si můžete v ulici Římských legií prohlédnout. Archeologové a stavaři tuto linii vyznačili odlišnou dlažbou. Na místě najdete také informační panel, který nálezy v Jevíčku zařazuje do historických souvislostí.

Nejsevernější římský tábor na našem území

Archeologové zatím nedokážou určit, jak dlouho římští vojáci tábor obývali. Znají ale jeho přibližnou velikost. „Římské pochodové tábory mívají nejčastěji obdélný půdorys a podle jejich velikostí je dělíme do čtyř kategorií. Jevíčko zřejmě spadá do druhé kategorie, mezi tábory o rozloze 20 - 26 hektarů. Při takové rozloze už se jedná o početný bojový kontingent,“ dodává archeoložka Němcová.

8 fotografií

Římské vojenské tábory chránil příkop a hliněný val. Uvnitř měli vojáci postavené stany a u vnitřní strany opevnění bývaly potravinářské pece. „Pece jsme objevili i v Jevíčku. Zřejmě se v nich pekly chlebové placky, jejich datací si ale zatím nejsme přesně jist,“ podotýká Němcová.

Co ale přivedlo římské legie do Jevíčka?  V polovině 2. století n. l. byla Malá Haná poměrně hustě osídlená germánským obyvatelstvem. „Římská říše, tehdy ve svém největším územním rozsahu, se snažila svoji moc upevnit a posílit,“ vysvětluje Jana Němcová. „Římané se ale vměšovali i do vnitropolitických poměrů mezi germánskými kmeny. To vyvrcholilo tzv. markomanskými válkami v letech 166 - 180. Římský císař Marcus Aurelius zaútočil na Markomany, Kvády a Sarmaty.“

„Římané měli velkou vojenskou základnu na hradisku u Mušova (na okraji dnešní Novomlýnské nádrže). Ke konci válek chtěl Marcus Aurelius připojit markomanské území k římské říši. Po jeho smrti ale nástupce Commodus uzavřel s Germány mír a římští vojáci se stáhli.“

Keramická mísa tzv. terra sigillata nalezená v lokalitě vojenského tábora v jihomoravském Mušově|foto:Archeologický ústav Brno

Krátkodobé vojenské tábory Římanů střežily komunikace i místní obyvatelstvo, byly součástí okupační strategie. „Na území, kde žily markomanské kmeny, jich máme doloženo zatím patnáct. Sloužily jako útočiště pro římské vojsko. Podobnou úlohu, jako tábor v Jevíčku měly i tábory např. v Olomouci -  Neředíně a v Hulíně - Pravčicích. Společně s táborem v Jevíčku, který je z nich položený nejseverněji, chránily vnější linii území, jež kdysi okupovali Římané,“ uzavírá archeoložka Regionálního muzea v Litomyšli Jana Němcová.