Kde pštrosi strkají hlavu do sněhu

Před patnácti lety si Vendula a Ladislav Pražanovi přivezli do Kamence u Poličky jeden pár pštrosů pocházejících přímo z Afriky. Teď už se jim v líhních klube stovka kuřat ročně. Starají se o největší pštrosí farmu v našem kraji.    

Na samém okraji Kamence, s výhledem daleko do krajiny, pobíhají v několika výbězích největší ptáci světa. K dispozici mají i přístřešky a stodolu, nejraději jsou prý ale venku: „Také v Africe klesají noční teploty pod bod mrazu. Naši pštrosi si lehnou na sníh klidně i v minus dvaceti,“ vysvětluje s úsměvem chovatel Ladislav Pražan, který pštrosí farmu založil společně s manželkou v roce 2003.

Hasič farmářem a naopak

Ladislav Pražan pracuje jako profesionální hasič, jeho žena Vendula vede zemědělské družstvo. „Chov pštrosů je náš koníček, i když časově velmi náročný. Kdyby nás to ale nebavilo, určitě bychom se do toho nepustili a nevydrželi u toho patnáct let. Ale nemůžu říct, že bych o chovu pštrosů věděl už všechno, každý rok se setkáváte s něčím novým,“ dodává chovatel. „Původně jsme uvažovali o chovu ovcí, měli jsme u domu nějaké pozemky. Ale tchán přišel s tím, že by to mohli být právě pštrosi,“ směje se Ladislav Pražan.

Na začátku Pražanovi hledali někoho, kdo by s chovem pštrosů měl zkušenosti. „Vydali jsme se za ing. Langerem do Kameniček u Trhové Kamenice. On měl tehdy dva páry chovných pštrosů, které si dovezl přímo z Afriky, tenkrát byli velice drazí. Jeden pár jsme převzali. Chov začal úspěšnou snůškou vajec. Ale ze začátku to pro nás nebylo vůbec jednoduché, neměli jsme mnoho zkušeností. A tak jsme kuřata s úspěchem začali odchovávat vlastně až po dvou letech,“ dodává chovatel.

Dvoumetrové kuřátko

Chovná zvířata Ladislav Pražan chová ve čtyřech skupinách. „Osvědčil se nám chov v párech anebo triádách, tedy společné skupině, kterou tvoří jeden kohout a dvě samice,“ vysvětluje chovatel. „S desítkou chovných pštrosů jsme ročně schopni odchovat 80 až 100 kusů kuřat ročně. Polovinu z nich si necháváme a vykrmujeme, druhou polovinu mladých pštrosů prodáme už jako kuřata,“ říká chovatel.

Kde žije nejvíc želv v Česku? Na okraji Vysokého Mýta

Zahrada Harta přiléhá těsně k silnici I 35, opačným směrem ale vede hluboko do polí

Zoolog Luděk Hojný chová na své zahradě přes padesát druhů želv. Některé z nich neobjevíte v žádné české, dokonce ani evropské zoologické zahradě.

Ladislav a Vendula Pražanovi mají líhně kuřat ve vlastním domě. „V našich podmínkách vejce líhneme při teplotě 36,3 stupňů Celsia, a to po dobu 41 dní. Začínáme na jaře, obvykle v dubnu. Slepice je schopná při odebírání vajec snést 30 až 80 vajec za sezonu, v přírodě je to jen přibližně 12 vajec. Malá kuřata pak přesunujeme do odchovny kuřat, kde rostou velmi rychlým tempem. Měsíční kuřata už mají asi dvacet centimetrů, v půl roce až osmi měsících má pštros už skoro dva metry. Potom už do výšky neroste, ale nabývá na stehnech. A zhruba při 90 kg váhy se zvíře pod veterinárním dohledem poráží, což bývá obvykle ve dvanácti až čtrnácti měsících jeho věku,“ dodává Ladislav Pražan.

Osmiměsíční pštrosi v odchovně kuřat

Pštros za den sežere asi 1 kg objemného krmiva. „Pštrosům dáváme jetelotravní senáž, ale denně také potřebují další 1 kg jadrného krmiva, například ječmene, součástí krmení musí být i minerály a některé další doplňky. Ve volných výbězích si ptáci samozřejmě zobou trávu, ale naopak se v nich snažíme eliminovat křoví a stomky, kvůli zranění ptáků. Pro rozmělnění potravy ve svalnatém žaludku pštrosa je také důležitá konzumace drobnějších oblázků. A pštrosi musí mít vždy k dispozici čerstvou vodu,“ uzavírá Ladislav Pražan.

Velké oči, malý mozek   

Pštros dvouprstý, v původním prostředí žijící v Africe, je největší žijící pták na Zemi a je nelétavý. Má ale silně vyvinuté nohy, díky kterým může běžet po kratší dobu rychlostí až 70 km/h. Výška pštrosa dvouprstého může dosáhnout až 2,7 metru, hmotnost se pohybuje okolo 100 -  130 kg. Někteří samci mohou dosáhnout váhy až 150 kg. Pštros se dožívá 50 - 60 let.

Pštros je také dobrý plavec a má velice dobrou schopnost vidění. Říká se, že vidí zřetelně do dálky až na vzdálenost 3,5 km. Oči pštrosa jsou dobře přizpůsobeny životu v prostředí afrických savan a polopouští. Dlouhé černé řasy chrání oko před pískem a pomáhá i třetí víčko, tzv. mžurka, která se zavírá horizontálně od vnitřního očního koutku k vnějšímu. Pštrosi nejsou příliš inteligentní zvířata, jejich oko je co do objemu větší, než jejich mozek.

Pštros africký je největší pták na světě

Související