Kde v Pardubicích lovili úhoře a jak to bylo s železnicí v Semtíně, Černé za Bory nebo Opočínku?
Zázračná mariánská studánka, unikátní přírodní lokalita i opevněná tvrz, která je možná starší než pardubický zámek. To i spoustu dalšího zajímavého lze najít v okrajových částech Pardubic.
První písemná zmínka o Hostovicích, nejvýchodnější části Pardubic, pochází z roku 1244. Pardubice samotné se pak v písemných pramenech objevují až v roce 1295. S jistotou víme, že se v Hostovicích žilo ale ještě dříve. Stávala tam tvrz, na které pak žili páni z Hostovic. Jde o starodávný rod, který známe ještě ze 17. století. Název tomuto místu prý dala bujará oslava s množstvím hostí, při kterém vládce tvrze vypadl z okna a zabil se. I o tom se dozvíme z historických pramenů.
Hostovická tvrz a rybolov
Po středověké tvrzi zbyly v Hostovicích už ale jen terénní nerovnosti na pozemku dnešních čísel popisných 1 a 2. Opevněné sídlo zaniklo zřejmě po husitských válkách. To hostovický mohutný barokní kostel zmizel ze světa v druhé polovině 20. století! Režim po roce 1948 nebyl víře nakloněn a svatostánek nechal nejprve zchátrat a pak v roce 1963 zbourat. Zůstalo po něm jen prázdné místo na zdejším hřbitově. Jeho připomínkou je pak také dřevěná zvonice, která stála samostatně. A možná proto mohla zůstat.
Hostovice v minulosti prosluly také jako místo, které napájelo množství rybníků na svém území i v širokém okolí. Dařilo se tam i rybolovu, například v dávných dobách v Chrudimce u Hostovic hojně lovili i úhoře! Tuto slavnou minulost dnes připomíná například slepé rameno Chrudimky, zvané Hatě. Je to podobně poetické místo jako například Crkáňský rybník na opačné, západní straně Pardubic. Nachází se v místě zvaném Kokešov a nabízí až nečekaná přírodní zákoutí.
Z Kokešova a dál po železnici
Kdo do lesů v Kokešově zabloudí jen náhodou, bude překvapen. Narazí totiž na kapličku a mariánský sloup a opodál studánku, kde se údajně zjevila Panna Marie. Dodnes tam lidé chodí Bohorodičku uctít. Na své si přijdou i milovníci přírody. A to třeba na zdánlivě neobvyklém místě, kudy uprostřed lesa vede množství drátů vysokého napětí. Lesníci tento několik desítek metrů dlouhý pás musí udržovat, aby tam nerostly vzrostlé stromy, což dává šanci řadě zajímavých rostlin, které jinde nenajdeme nebo už pomálu. Nejkrásnější je toto místo v září, kdy kvetou koberce vřesu.
Ticho lesa v Kokešově přeruší jen občas zvuk vlaku. Nedaleká železniční zastávka Opočínek tam ale stávala už v roce 1876. Ta nedaleká ve Svítkově existuje od roku 1883. U zastávky Pardubice – Závodiště pak zastavovaly vlaky už za 2. světové války a od roku 1943 vedla vlečka na letiště. Zastávka v Semtíně se původně jmenovala Doubravice nad Labem a Pardubičky zase Pardubice – zastávka. A například nádraží v Rosicích nad Labem stojí už od roku 1871.
Související
-
Kokešovská studánka - oáza uprostřed průmyslového areálu
Lidé říkají této studánce čivická a najdete ji kousek od areálu Kokešov. Stačí se vydat z Pardubic do Přelouče. Je to zelená oáza s průzračnou vodou uprostřed průmy...
-
Do slepých ramen Labe a Chrudimky se vrací život
Slepá ramena řek připomínají historii krajiny, zapomenuté meandry starých koryt. Pohyb řek ale zastavil člověk jejich regulací.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
