Kino v Heřmanově Městci jako jedno z prvních digitalizovalo. Letos mu je sto

21. únor 2022

Krizí návštěvnosti už heřmanoměstecké kino zažilo několik. Současná covidová tedy není konec světa. Podle ředitele organizace SPOKUL Dalimila Nevečeřala v posledních týdnech diváků přibývá.

„Lidé se teprve učí zase chodit do kina. Ale že se chceme scházet, sdílet společně kulturní zážitky, vždycky zvítězí. Naše kino se nespecializuje jenom na mainstreamové tituly. Snažíme se nabízet mnohem pestřejší škálu filmů a dalších pořadů. To je základ přežití,“ myslí si.

Několik dávek kultury

Filmoví fanoušci by neměli minout Galerii Dvojdomek, kde je k vidění dvojvýstava. „Jedna část se věnuje právě století kina. Návštěvníci tam najdou zajímavé historické materiály i naše dva staré promítací stroje. Druhou část představují filmové plakáty ze sbírek Lukáše Verfla, který se jim věnuje už osm let. Jsou z dob, kdy plakát představoval takové malé umělecké dílo,“ říká Nevečeřal.

O víkendu, kdy v galerii končí výstava, tedy od 18. do 20. března, kino oslaví stovku. „Program bude stát na dobových dokumentech, které se u nás natáčely od 30. let minulého století. Promítneme i italský film Bio Ráj (režie: Tornatore, hudba: Morricone), který každý pravověrný kinař miluje. Diváci možná u tohoto filmu pochopí, o čem to kino je. Sehnali jsme taky jednu Chaplinovku, známý film Kid.“

Celou dobu v Beránkovi

Kino v Heřmanově Městci najdete v budově hotelu Bílý Beránek z poloviny 19. století. „Sál od samého začátku sloužil společenským a kulturním akcím. První filmové představení se v něm uskutečnilo 1. ledna 1922. Následovalo několik rekonstrukcí. Při té první v roce 1953 zmizely původní lóže. Podlaha už nebyla jenom rovná, ale vybudovaly se tam stupně. V roce 1973 získalo kino podobu, kterou jsme znali až do roku 2014. Pak došlo k další modernizaci.“

K digitalizaci přistoupili v kině už v roce 2011 jako jedno z prvních menších kin v Pardubickém kraji. „Vlastně jsme se tím zachránili. Dnes bychom byli odkázaní jenom na nějaké DVD projekce starších titulů a podobně.“ Dalimil Nevečeřal ze Sportovních a kulturních zařízení města Heřmanův Městec si pochvaluje, že díky dlouhodobé podpoře města se povedlo vybudovat větší prostory s kavárnou. „Dá se tam pokochat krásným výhledem na náměstí a na kostel.“

Kinu se sám věnuje už od dětství, kdy chodil s tátou promítat. „Je to dobrých 30 let. Pořád ještě promítám, ale dneska mě to už moc nebaví. S digitální technikou už to zdaleka není tak zajímavé. Už to není řemeslo, kdy člověk měl v ruce pětatřicetimilimetrový film. Spíš než promítači si říkáme pouštěči.“

autor: Jakub Malý
Spustit audio

Související