Kladivo na čarodějnice mají v Moravské Třebové
Ve sklepení moravskotřebovského zámku vám pravděpodobně naskočí husí kůže. Představa, jak fungovala a čemu sloužila španělská bota, palečnice nebo skřipec, je už sama o sobě hrozná. Na zámku se ale naštěstí nikdy nemučilo.
Na začátku patnáctého století bylo Moravské Třebové uděleno právo hrdelní a útrpné. O dvě století později ve městě působil kat, jehož jméno je spojené i se známými inkvizičními procesy na velkolosinském panství. Na zámku v Moravské Třebové ale mučírna nebyla. Nápad na zřízení expozice tortury vznikl až při rekonstrukci zámeckého sklepení v roce 2007. Jistým pojítkem ale může být to, že na konci 19. století na zámku fungovalo vězení pro ženy.
Velmi ponuré sklepení
Sklepení moravskotřebovského zámku je rozsáhlé, rozkládá se i mimo vlastní objekt renesančního zámku. Ten totiž vznikl postupnou přestavbou gotického hradu. Expozici středověké mučírny tvoří repliky. Velmi autentické figuríny odsouzenců vytvořili studenti katedry scénografie brněnské JAMU. Kopie nástrojů, které užívala středověká tortura, zhotovil umělecký kovář a restaurátor Oldřich Bartošek.
Vybavení mučírny se inspiruje josefínským a tereziánským kodexem útrpného práva, který zaznamenává postup a několik druhů mučení. V hlavní místnosti expozice tak najdete ukázky čtyř stupňů tortury. U vyslýchaných nejprve docházelo k psychickému nátlaku, dalším stupněm tortury bylo například nasazení palečnic, dále pak španělské boty. V poslední fázi byl odsouzený natahován na žebřík nebo na skřipec.
Cejchy a potupné masky
Ve Středověké mučírně si můžete prohlédnout také repliky cejchů, kterými se odsouzeným vypalovaly značky do kůže. K vidění je také několik typů potupných masek. Tyto masky hanby byly kdysi hlavně součástí trestů u pranýře. Odsouzený byl k němu připoután například s prasečí maskou na hlavě, popřípadě měl na krku cedulku s popisem zločinu, kterého se dopustil.
Mezi exponáty uvidíte například repliku stoličky pro čarodějnice, židle s ostrými hroty, která se používala v době inkvizice. Součástí expozice je také katovský meč a dokumenty o cenách katovských úkonů. Dozvíte se tak, kolik si kat účtoval za oběšení, vydloubnutí očí či uřezání uší. Podrobné katovské taxy uvádí Hrdelní řád císaře Josefa I. z roku 1708. V té době za uvedení obžalovaného do mučírny a představení mučicích nástrojů kat inkasoval 1 zlatý a 12 krejcarů, za přišroubování palečnic nebo spoutání rukou provazy 36 krejcarů a za skutečné mučení bez rozdílu jeho stupně 2 zlaté a 24 krejcarů.
O patro výš je příjemněji
Zámek v Moravské Třebové nabízí několik prohlídkových tras, nabízejí historické a umělecké unikáty. Prohlédnout si můžete třeba zámecký portál z roku 1492, první památku české renesance. Patří k historickým milníkům, a to nejen v kontextu Moravské Třebové. V zámecké expozici Poklady Moravské Třebové uvidíte portrétní medailony Ladislava z Boskovic a jeho manželky Magdalény, kteří nechali původně gotický hrad přestavět na renesanční zámek.
Další z prohlídkových okruhů vás zavede do Alchymistické laboratoře mistra Bonaciny, který byl dvorním astrologem, alchymistou a dvorním lékařem pána třebovského zámku Vladislava Velena ze Žerotína. Jiná zámecká expozice vám přiblíží, jak se žilo na venkově nebo nabídne stálou geologickou výstavu Barevná planeta. Aktuální výstava „Krysáci“ je přístupná do 21. května 2017.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
