Kůrovec v Pardubickém kraji ustupuje. Smrků ubylo, zasažené plochy se zmenšují

„Kalamita vrcholila někdy v roce 2019 a 2020, kdy veškerá nahodilá těžba byl prakticky kůrovec nebo těžba spojená se změnou klimatu. Od té doby to klesalo a loni pozitivní číslo nula. Loni jsme neměli žádné čerstvě napadené dříví kůrovcem,“ říká správce chrasteckých městských lesů Michal Voráč.

Zmizelé smrky

A s výrazným omezením těžby počítá také Chrudim. Jednak proto, že kůrovec ustupuje, ale také proto, že v příměstské části v podstatě není co kácet, vysvětluje ředitel chrudimských lesů Petr Štěpánek: „Víceméně městské lesy na Podhůře už jsou bez smrků.“

Mají to spočítané. Označené smrky bylo kvůli kůrovci nutné pokácet (prosinec 2019)|foto:Honza Ptáček, Český rozhlas

Obecně ale platí, že se šíření kůrovce zpomalilo. Hranice kalamity už v Pardubickém kraji není překročená nikde, potvrdila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová: „Nemáme stejně jako v dalších regionech žádné kalamitní oblasti a jsme připraveni na jarní kůrovcové rojení.“

Vloni pomohlo chladné a deštivé jaro. To o tom letošním neplatí. Podle Petra Štěpánka, se tak vývoj může znovu rychle obrátit. „Situace se postupně zlepšuje, ale je to všechno v rukou přírody, protože pokud bude takové suché a teplé jaro, tak se kůrovec zase vrátí.“

Čtěte také

Příroda dostane volnější ruku. V Chrudimi jdou na obnovu lesa jinak, už nemění kus za kus

Políčeno na kůrovce

Lesy ČR se proto chystají na to, aby první rojení kůrovce přibrzdily. „V Pardubickém kraji jsme v lesích připravili 6,5 tisíce klasických a téměř 600 otrávených lapáků a taky 650 lapačů,“ říká Jouklová.

Vyhráno nemají ani chrastecké lesy. V nich zůstaly i čistě smrkové plochy. A s nimi i riziko, že se kůrovec znovu objeví. „Když to řeknu opravdu s černým humorem, tak kůrovcová kalamita pomohla k tomu, že smrk na těch lokalitách, kde neměl být, se možná podaří přeměnit na dřeviny vhodnější,“ vysvětluje Michal Voráč.

Prozatím ale čísla vypadají dobře. Kůrovcové dřevo teď tvoří jen šest procent celkové těžby v regionu.