Příroda dostane volnější ruku. V Chrudimi jdou na obnovu lesa jinak, už nemění kus za kus

„Všichni si myslí, že když jeden rok kapku prší, tak že ta příroda už má vyhráno. Takhle to úplně nefunguje. Ty lesy a stromy jsou poškozené, smrkové porosty v nižších polohách odejdou, to je jasné,“ říká ředitel Městských lesů Chrudim Zdeněk Odvárka.

Čtěte také

S vodou se do lesa vrací život. K meandrujícímu Zádolskému potoku přibylo 25 tůní

Podle Odvárky déšť sice pomohl, ale ne dost. A objevil se další problém. Vykácených ploch je tolik, že není co sázet. „Uschlo nám mraky lesů, sadby je méně, takže není třeba tolik sadebního materiálu, abychom všechno obnovili. Je otázka, jestli je to vůbec správné, abychom my dnes všechno obnovili.“

Možná by se tak opakovala stejná chyba - stejně staré lesy jsou na škůdce náchylnější. „Na velkých kalamitních plochách už budeme moct nechat růst třeba třicet nebo padesát let břízu a postupně to budeme obnovovat, takže nebudeme obnovovat všechno v deseti letech, ale rozložíme to a tím už tu budou lesy, které budou mít čtyřicet let, dvacet, třicet, deset, nula, kapku se to rozloží. Protože největší problém u lesů je, když jsou stejnověké a stejnorodé. To je špatné.“

Orba v lese

A chrudimští lesníci poprvé zkoušejí i další způsob, jak přirozenou obnovu podpořit. „My jsme třeba začali, a to jsme nikdy nedělali, naorávat porosty, aby tam mohla napadat přirozená obnova, i třeba topolama, břízama, vším co tady je. Lípy, javory. Necháme to třeba padesát roků.“

Městu patří přes 450 hektarů lesů. Nejvíc zasažená je oblast kolem Podhůry, odkud už smrky prakticky zmizely.