Lesník je v kontaktu s přírodou každý den
Denně je v kontaktu s přírodou a každý den přemýšlí, jak ten svůj kus lesa udělat zdravější, krásnější a odolnější. Milan Morch pracuje v lesích už bezmála 4 desítky let. Práce revírníka je podle něj také o hledání rovnováhy mezi různými funkcemi lesa a plánovat se musí v opravdu dlouhodobém horizontu, vždyť smrk roste do požadované výšky sto let.
Milan Morch pracuje v lesnictví už od 18 let. „Když jsem začínal jako hajný na úseku Libáň, tak jsem měl na starosti 560 hektarů lesa. To se ještě dalo obejít pěšky,“ vypráví ve Slavické oboře, která je součástí jeho současného polesí. Dnes už má revírník Lesů České republiky na starosti víc než 1650 hektarů tedy 16 kilometrů čtverečních.
Jeho revír je rozmanitý. „Velkou část mého revíru zaujímají rekreační lesy jižně od Slatiňan, kolem Kočičího hrádku, Kochánovických rybníků, kde je les ve zvláštním určení, tedy nejen pěstování lesa, ale také pro rekreaci.“
Les chceme mít pestrý
Svůj revír by dnes neobsáhl bez auta. Není to jen rozlohou, ale také tím, že není ucelený. Práci mu také přidělávají kalamity, ať už ty větrné, nebo kůrovcové. „Kůrovec uspíšil přeměnu toho původního smrkového lesa. Nově ho zakládáme jako rozmanitější a odolnější těm negativním vlivům,“ hledá něco pozitivního na přemnožených škůdcích Milan Morch.
Snad jako v každém oboru přibývá také v lesnictví administrativy. „Za těch bezmála 40 let se to hodně změnilo v tom smyslu, že se do lesa dostavám čím dál tím méně. Třetinu své pracovní doby dnes trávím v kanceláři,“ zamýšlí se zkušený lesník. Základem jeho práce ale stále zůstává kontakt s lesem. Svůj revír musí pravidelně kontrolovat a přemýšlet, jak co nejlépe hospodařit. „Do lesa se musí stále, je to základ, musíte vědět, co se ve vašem lese děje,“ usmívá se Milan Morch.
Les by měl být i krásný
Milan Morch připomíná, že les nemá zdaleka jen produkční funkci, ale je třeba vnímat ho v širších souvislostech: „Plní spoustu dalších funkcí. Zadržuje vodu v krajině, chrání půdní kryt, důležitá je I rekreační funkce. Při hospodaření na to myslíme a snažíme se I o estetické prvky, například vysazujeme ptačí třešně podél cest, aby v době květu byl les krásnější.“
Část revíru Milana Morcha tvoří rekreační lesy. „Každá zájmová skupina vnímá les trochu jinak, ať už to jsou turisti, cyklisti, myslivci, nebo ochránci přírody. Měli by si ale uvědomit, v lese nejsou sami, měli by být ohleduplní k těm ostatním a najít nějaký kompromis,“ dodává revírník Milan Morch.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
