Nejvíc lesníka dokážou rozčílit zloději jedlí. Pro pár větviček se ale nezlobí

15. prosinec 2020

Jedle bělokorá roste velmi dlouho. Pokud vzniká z přirozené obnovy, tedy ze semínka, trvá to patnáct let i více, než vyroste do metrové výšky. Pokud takovou jedli někdo uřízne pro svou vánoční kratochvíli, je to vůči přírodě velmi bezohledné.

„Nejvíc mě dokážou rozlítit právě zloději jedlí. Na jedlích se dopouštějí toho největšího pytláctví,“ říká jednatel společnosti Diecézní lesy Hradec Králové Pavel Starý, který patří mezi velké propagátory vysazování jedlí v českých lesích.

„Stalo se mi to v době, kdy jsem dělal revírníka. Měl jsem zrovna kontrolu ze životního prostředí a cestou jsme potkali dva lidi. Každý z nich si nesl pod paží uříznutou jedli. Tehdy jsem si vůbec nebral servítky! Pro zloděje to mělo samozřejmě i velkou finanční dohru,“ líčí Pavel Starý.

Řezání větví nevadí

Pokud si chcete natrhat pár jedlových větví do vázy, aby vám provoněly byt, není to podle Pavla Starého problém.  Když prostříháte korunu jedle, nic se jí nestane. Větve dorostou, protože jedle má jednu unikátní vlastnost: dokáže vyhnat nové výhony ze spících pupenů. Umí tedy obnovit nové větve klidně v půlce kmene.

Pár větviček na výzdobu se ztratí, ale na kradení stromků jsou lesníci alergičtí

Jedle bělokorá je jediným domácím druhem. Pěstují se u nás ale i další druhy. Například jedle obrovská nebo kavkazská, kterou si lidé oblíbili jako vánoční strom. Proto se tyto druhy pěstují pro komerční využití i v České republice. Je to rozhodně lepší, než si vybrat stromek, který je k nám dovezený přes polovinu Evropy. „Takové hospodaření je velmi neekologické. Můžeme to změnit tím, že stromky z dovozu nebudeme kupovat. Když už z plantáže, tak od nás, z České republiky,“ uzavírá Pavel Starý.

Jedle není v českých lesích Popelkou

Jedle bělokorá je domácí dřevina, patří do českého lesa. Je to strom, který dosahuje společně se smrkem největšího vzrůstu, může to být až šedesát metrů. Odhaduje se, že v minulosti bylo v přirozené skladbě českého lesa dvacet procent jedlí. Dnes je to něco málo přes jedno procento. Pavel Starý usiluje o to, aby se to změnilo. Podle něj je jedle ideálním stromem pro střední polohy, kde může být rovnocennou náhradou za smrk. Ale má to svá úskalí. Jedle má poměrně ráda stín a nevyhovují jí otevřené polohy.

V rozhovoru se také dozvíte, jestli vlhké léto zamezilo množení kůrovce, a jaká zima by českým lesům nejvíc prospěla.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová