Malý přivýdělek, velký háček. Časopis Nový prostor naráží na systém sociálních dávek

Pan Jaroslav prodává časopis Nový prostor několik měsíců a kromě toho má nárazové brigády. Měsíčně si vydělá 6 tisíc korun. „Snažím se vycházet. Někdy to nejde, ale zatím se držím,“ říká. Dávky v hmotné nouzi nepobírá, není totiž ani přihlášený na úřadu práce.

Jiný prodejce, který si nepřál říct své jméno, prodá týdně asi 20 výtisků. Z jednoho kusu má 40 korun, za měsíc si tedy z prodeje vydělá kolem 3 tisíc korun. „Tuhle práci mám jako takové mezipřistání.“ Na úřadu práce taky není registrovaný.

Nemají motivaci prodávat

Na tento problém upozorňuje taky šéfredaktorka Nového prostoru Monika Dvořáková, podle které klienti nevidí v evidenci na úřadu smysl. Nemotivuje je ani nastavení dávek v hmotné nouzi. I menší příjem z prodeje jim totiž podporu sníží a finančně si tak příliš nepolepší.

Čtěte také

Z výměníku tepla sociální služba, která pomáhá lidem najít práci

Jiné klienty tento systém od práce rovnou odradí. „Často se stává, že poté, co se potenciální prodejce při registraci do Nového prostoru dozví, že má povinnost hlásit přivýdělek úřadu práce, registraci si rozmyslí a raději využívá státní pomoci,“ upozorňuje Dvořáková.

A ze stejného důvodu spolupráce s Novým prostorem přestala mít smysl i pro pardubické SKP centrum, vysvětluje ředitel organizace Jiří Pitaš. „Výdělek z Nového prostoru nikdy nebyl tak výrazný, aby jim zajistil bezproblémové fungování. Ve chvíli, kdy přišli o dávky v hmotné nouzi, nebo o jejich část, tak ta motivace logicky klesala.“

Drobný odrazový můstek

Podobné přivýdělky přitom můžou pro lidi v nouzi fungovat jako dobrý odrazový můstek. „Znovuobnovování pracovních návyků je daleko větší přidaná hodnota pro klienty i pro společnost, než snížení dávek v hmotné nouzi,“ vysvětluje Pitaš.

Čtěte také

Pomoc pro lidi bez domova pod jednou střechou. Pardubice plánují nový azylový dům

Časopis Nový prostor se proto snažil najít řešení, které by lidem bez domova pomohlo. Před dvěma lety se jim aspoň podařilo vyjednat pro prodejce alespoň úlevu – při posuzování nároku na dávky se jim započítává pouze 70 % výdělku.

Přesto jsou podle šéfredaktorky Dvořákové stávající podmínky pro prodejce demotivační. „Například prodejce, který každý den pracuje, často přijde o veškerou podporu, zatímco jeho spolubydlící, který nepracuje, dávky stále pobírá.“

Řešení je. Využívá se minimálně

Podle ministerstva práce a sociálních věcí je ale stávající systém nastavený vstřícně. „Úřad práce má při vyhodnocení nároků v jednotlivých případech možnost využít tzv. správního uvážení a příjem vůbec nezapočítat,“ vysvětlil vedoucí oddělení mediální komunikace Jakub Augusta.

Dvořáková ale namítá, že úřady tuto možnost využívají jen výjimečně. „V drtivé většině jde o započtení zmíněných 70 % výdělku.“ Nový prostor pomáhá lidem po celé republice a do prodeje je aktuálně zapojeno přibližně 150 lidí.