Mangan z Chvaletic může výrazně zasáhnout do výroby hybridních aut

Lokalita je na území Evropské unie jediným zdrojem manganu a podle těžařů má velký potenciál nasytit rostoucí poptávku po surovinách důležitých pro nové trendy v průmyslové výrobě.

Zásoby manganu ve chvaletických odkalištích nejsou sice tak vydatné jako přírodní ložiska v Africe nebo Číně, odkud se mangan do Evropy dováží, ale v evropském měřítku významné jsou. Podle kanadské společnosti Euro Mangenese, která projekt těžby manganu už několik let připravuje, by Chvaletice jako jediný evropský zdroj mohly za jediný rok produkovat až 50 tisíc tun čistého manganu, suroviny klíčové pro výrobu baterií do automobilů.

50 % evropské spotřeby manganu

Těžba by při tom měla trvat až 25 let. Lokalita má velký potenciál i podle nizozemské firmy EIT InnoEnergy, která oznámila, že je do těžby chvaletického manganu připravená investovat nemalé prostředky. Podle jejích zástupců by projekt znamenal milník pro evropský automobilový průmysl a v roce 2025 by prý mohl pokrývat až 50% evropské poptávky po vysoce čistém manganu. Vyplývá to z tiskové zprávy zveřejněné na webu společnosti Euro Manganese.  

Čtěte také

Chvaletické bahno skrývá bohatství. Z odkaliště chtějí těžaři dostat milion tun manganu

Dceřinná společnost Euro Manganese firma Mangan Chvaletice provedla před pár lety na místě geologický průzkum a teď čeká, jak dopadne posuzování vlivu těžby na okolí, tzv. EIA. Povolení k těžbě tedy zatím těžaři nemají. Mangan chtějí získávat recyklací staré hlušiny na třech chvaletických odkalištích vzniklých po historické těžbě pyritu v místech dnešní chvaletické elektrárny.

V její blízkosti má také vzniknout zpracovatelský závod, kde se manganová ruda bude upravovat. Provoz plánují zahájit v roce 2024. Potřebné pozemky pro těžbu ale zatím firma nezískala a dál podle katastru nemovitostí  zůstávají ve vlastnictví města Chvaletic, ČEZ a Elektrárny Chvaletice.

Některé obce v okolí ale s možnou těžbou nesouhlasí nebo k ní mají výhrady. Zatímco těžaři slibují až několik stovek nových pracovních míst, některé obce se obávají negativních dopadů na životní prostředí, mimo jiné prašnosti, hluku, zvýšené dopravy a možných změn v hydrologii území.

Proti těžbě jsou například Řečany nad Labem, vstřícnější je naopak Trnávka. Chvaletice zase čekají, jak dopadne posuzování vlivu těžby na životní prostředí a podle toho zvolí další postup. Těžaři obcím v dlouhodobém horizontu slibují rekultivaci odkališť a jejich přeměnu na přírodní území s rekreační funkcí.