Masaryk slaví 101 let Československa ve Vysokém Mýtě. Měří jenom pár centimetrů
Představte si dobový obraz a před ním plastické modely. Tak nějak vypadá umělecké dílo nazývané dioráma. Jeho příprava kolikrát trvá i několik let. Své o tom ví Michal Widenský z Muzea technických hraček.
Figurky prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka se jako součást her pravděpodobně nikdy v Československu nevyráběly. Proto se musel autor dioramatu s prvorepublikovým výjevem pokusit o jejich výrobu. Vlastně tak zpětně doplnil sortiment tehdejší doby.
Titěrná práce
Za figurkami TGM stojí student Fakulty restaurování v Litomyšli Václav Douša. Ten nejdřív dokázal z vosku vytvořit figurku s věrnou podobou obličeje. Následoval sádrový jezdec. Tělo dotvářel modelář Lubor Šušlík, který se později podílel i na výrobě konečných forem, figurek a jejich výmalbě. Michal Widenský a Pavel Kubín se postarali o výrobu Masarykových brýlí, dotvarování detailů a výmalbu obličejů postaviček určených pro fotografování v dioramatech.
Až do konce roku 2019 můžete v Muzeu českého karosářství ve Vysokém Mýtě vidět světovou premiéru historického dioramatu „T. G. Masaryk a jeho nová Škoda Hispano-Suiza, květen 1926". Auto je předělané z dobové hračky. „Jeho okna jsem opatřil dobovým sklem i žárovkami, které svítí. Vyrobil jsem plechovou značku, nové blatníky, nárazník, stínítko, reflektory, bednu na nářadí a podobně. Celkem auto měří 21 centimetrů.“
Na světě je už i kalendář „T. G. Masaryk opět v Lánech" na rok 2020. Období první republiky v něm přibližují dobové hračky. Jeho příprava trvala asi pět let.
Záliba v minulosti
Michal Widenský dělá výstavy po celé republice. Sbírá a restauruje staré hračky. Vytváří kolekce, které nabízí do filmů a seriálů. „Třeba jezdící vláček si zahrál ve třetí řadě První republiky v takzvané Škvorově vile u pana Töpfera. Spolupracuji na natáčení druhého dílu Marie Terezie anebo na seriálu o Boženě Němcové. Taky jsem se podílel na filmu Nabarvené ptáče anebo na snímku o Emilu Zátopkovi.“
Už několik let působí na Pardubické juniorce. „Pro vítěze vyrábím kalendáře. Tvořil jsem i dioráma kurtu z roku 1937. Je tam nalajnovaná antuka. S dcerou jsme vyrobili síť z dobové záclony. Vlajka je z dobové vlajky a tenisté jsou gumoví od Bati ze třicátých let.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
