Modrá je dobrá. Jak ji udržet u hortenzií?
Koupíte si nádherné, modře kvetoucí hortenzie, ale za pár let vám vyblednou. Možná to také znáte. U hortenzií platí totiž zásada chemické reakce lakmusového papírku. Zásadité prostředí značí červenou nebo růžovou barvu, kyselé modrou. Proto je podle zahradníka Františka Hlubockého potřeba půdu okyselit.
Zeminu můžete okyselit buď přídavkem rašeliny nebo přihnojit síranem amonným, ale pozor, se síranem se to nesmí přehnat.
Staří zahradníci používali speciálně u hortenzií kamenec, což je pro změnu síran hlinitý, ten rozředili vodou a tím modřili. A v nejhorším případě postačila lžíce octa na konev vody a zálivka asi dvakrát za sezónu.
Speciální hnojivo
Dnes to mají zahrádkáři mnohem jednodušší. Stačí koupit speciální hnojivo pro modré hortenzie. „Jedná se o tři až čtyři zálivky, ale pozor, je nutné s nimi začít brzy, už tak v březnu, těsně před rašením,“ upřesňuje František Hlubocký.
Dozrávají první rajčata a okurky
Letos se rajčatům, okurkám a paprikám zatím daří. Už dozrávají první plody. Ale pozor na plísně a škůdce. Konečně zapršelo, a spolu s vlhkým vzduchem a mokrými listy se množí plíseň bramborová, která cizopasí na rajčatech. Další podobná plíseň cizopasí na cibuli, česneku, bramborách atd.
Ošetřujte preventivně
Proti plísním vybírejte některý z mnoha měďnatých přípravků. Postříkejte preventivně v těchto dnech, k když na rostlinách zatím není známka plísně. Speciálně u rajčat proberte jednotlivé větvičky. Tyčková rajčata veďte na jeden výhon, ty ostatní výhony vylámejte, u keříčkových rajčat nechte jeden hlavní a alespoň dva boční. Každá rostoucí větvička má v sobě zárodek květů a následně plodů. Pokud byste všechno nechali, rostlina by nestačila všechny plody uživit.
Růže stolistá je zdravý zázrak. Vyzkoušejte nápoj z květů
Růže stolistá byla vyšlechtěna v 16. století ve Francii a postupně se dostala i do českých venkovských zahrádek, kde kvete dodnes. Nejprve se ale objevila na bylinkových zahradách při klášterech. Růže stolistá byla totiž především užitkovou rostlinou.
„Rozhodně bych ale neholil rajčata a nenechával je bez listů. To v žádném případě. Jedině snad až v polovině září, kdy už produkce končí a je potřeba, aby se k posledním plodům dostalo slunce. Jinak je ale list základní výrobní jednotkou na každé rostlině. Tam se vstřebává slunce a vzduch, a tam se vytvářejí látky, které se teprve potom dostanou do plodu. Oholením listů tohle všechno ztrácíte,“ říká František Hlubocký.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
