Moře nechává přežít jen připravené. Za bouře se spí „na rozjetou žábu“, usmívá se námořník

3. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Plavba v severských mořích je tvrdá. 400 tun ledu na palubě lodi

Zdeněk Chramosta pracoval 38 let jako námořník. Na mořích zažil požáry, stovky tun ledu na palubě nebo chvíle, kdy bouře hnala porouchanou loď na skaliska a jen na jeho umu záleželo, zda zachrání loď i posádku.

Zdeněk Chramosta se vyučil kovoobráběčem a už v době, kdy se plavil po světových mořích, vystudoval v polském Štětíně strojní inženýrství. Na lodích začínal od píky jako pomocný strojník a vypracoval se na šéfinženýra na záoceánských lodích.

Čtěte také

Zdeněk Chramosta se na svoji první plavbu nalodil v roce 1978 v dnes chorvatském Ploče.  „Poprvé jsem se plavil do Sýrie, najednou jsem se octnul v Asii, přístav Latákie, zlaté uličky, no já jsem koukal jako puk. Ty starší námořníci se mi nepodivovali, ale říkali, jen počkej, ještě uvidíš a měli pravdu. Za těch 38 let jsem toho viděl opravdu hodně,“ vzpomíná Chramosta.

Rok nebyl doma

Začínal pod vlajkou Československé námořní plavby, pracoval pro Němce i Nory. Mořská nemoc ho trápila prvních 5 let služby. Postupně se to zlepšovalo, až si organizmus zvykl. Zpočátku podepisoval smlouvu na 9 až 12 měsíců na moři. „Skutečně se mi stalo, že jsem se jeden rok, jeden měsíc a 27 dní nedostal domů,“ počítá muž, který strávil na moři čistého času 21 let 3 měsíce a 27 dní.

Později už jako důstojník pak trávil na moři 4 měsíce a následovalo stejně dlouhé volno. „U Norů a u Němců jsem pracoval tak 10 až 12 hodin denně. 4 měsíce, sedm dní v týdnu. Pak jste vymačkaný jako citrón,“ vzpomíná.

Strojník poslouchá motor i ve spánku

Strojník dělá úplně všechno. „Není to jen strojovna, ale vše na lodi. Všechno od kafemlejnku v kuchyni, až po lodní motor musíte opravit sám. Lodní motor je velký jako třípatrový dům. Vrtání válců je od 60 do 90 centimetrů,“ uvádí pro představu dnes už penzista. Dobrý strojník motor podle něj slyší: „Už si na zvuk motoru tak zvyknete, že vás třeba probudí, když se začne ozývat nějaký problém.“ Dnes už vše hlídají počítače.

Lodní motor má velikost třípatrového domu. Takhle obrovský je rozvodový řetěz

Posádky na lodích byly mnohonárodnostní. Zažil podle velikosti lodí posádky od 11 do víc než třiceti mužů. Jednou se sešlo na palubě 8 národností. Zdeněk Chramosta mluví anglicky, polsky a rusky. Klíčovým mužem posádky je kuchař: „Na lodi se říká, že kapitán je hned první po bohu a hned po něm je kuchař. Ten vytváří atmosféru. Pokud je mizernej kuchař, tak to znamená velice nespokojenou posádku a to může přerůst až ve vzpouru.“

Námořníci spí jako rozjetá žába

Na lodích zažil požáry, ale i dramatické situace, kdy bouře hnala loď na skalisko. „Snad nejhorší bylo, když nám za bouře selhal motor. Už jsme se chystali na opuštění lodě, ale na poslední chvíli se nám podařilo stroj nahodit.“ Při plavbě do Kanady namrzlo na palubě 400 tun ledu. Za bouře se loď vodotěsně zavře a nikdo nesmí na palubu.

Námořníci mají specifickou techniku spánku. „Spí se systémem rozjeté žáby. Ruce nohy roztažený, abyste nespadl z postele,“ usmívá se strojní inženýr na penzi. Moře ale miluje a rád na něj vzpomíná. „Moře nechává přežít připravené. Moře vám učaruje. Jestliže jednou ty svoje toulavý boty smočíte do moře, tak vám nikdy nevyschnou a budete po něm toužit pořád,“ vyznává se dnes už 70letý Zdeněk Chramosta.

Spustit audio

Související