Na Panovu flétnu hrával poloviční kozel. V Česku má 10 let svého průkopníka
Podle něj nejkrásnější nástroj na světě. Jde o řadu různě dlouhých trubiček, na které se dají hrát různé melodie. Materiál? Bambus i dřevo. Petr Tomeček otestuje dokonce sklo.
„Název pochází z řecké mytologie. Bůh Pan byl napůl kozel a napůl člověk. Zamiloval se do krásné nymfy, která jeho lásku neopětovala. Jednoho dne se tlak pro ni stal skoro až nesnesitelným. Poprosila proto nejvyššího řeckého boha Dia, aby ji raději proměnil v rákos. Když to bůh Pan viděl, nalámal si právě z rákosu různě dlouhé trubičky, seřadil si je a hrál. Tak vznikla Panova flétna.“
Něco netradičního
Tomeček je ambasadorem tohoto nástroje v Česku. „Jsem původně trumpetista s vystudovanou Janáčkovou konzervatoří v Ostravě. Po nějaké hudební odmlce jsem hledal, čím bych se k muzice vrátil. Je mi jasné, že všichni moji spolužáci byli mnohem dál. Troubí výš, hlasitěji. Tak jsem musel najít něco, na co u nás nikdo nehraje.“
K Panově flétně se dostal v roce 2015 a uchvátila ho. „První flétnička byla spíš plastová hračka. Hledal jsem někoho, kdo by mi s osvojováním nástroje pomohl. Ten člověk žil v Moravských Beskydech, holandská hráčka světové úrovně Liselotte Rokyta. U ní jsem bral první lekce a přišla touha zdokonalovat se víc a víc. Začal jsem jezdit do světa se učit.“
Zahraje cokoliv?
Skoro. Klasiku, pop, filmové melodie. „Jde na to zahrát třeba i jazz. Flétna nejvíc zakořenila ve folklóru. Máme státy jako Rumunsko, Moldávie, kde je jeho součástí.“
Pokud byste chtěli Panovu flétnu poznat dokonale, Tomeček doporučuje přijít na některý z koncertů. „Těší mě, že tam chodí čím dál víc lidí a taky čím dál víc jich ví, co je to Panova flétna. Spolupracuju s varhaníkem a klavíristou Václavem Metodějem Uhlířem. Občas se nechám doprovázet smyčcovým komorním tělesem. Mám obrovské štěstí, že můžu spolupracovat taky s kytaristou Lubomírem Brabcem.“
Jaké bylo setkání s nejslavnějším světovým hráčem na Panovu flétnu? Proč umělec rád jezdí vystupovat do domovů pro seniory? A jak budou vypadat koncerty na východě Čech? Poslechněte si celý rozhovor včetně hudební ukázky.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.