Na Růžovém paloučku kvetou slzy exulantů

24. listopad 2017

Francouzské růže rostou na palouku mezi Makovem a Újezdcem odnepaměti. Je to zvláštní místo opředené mnoha legendami. Kdo se ho pokusí zničit, toho stihne neštěstí.

Lidé v okolním kraji měli Růžový palouček v posvátné úctě. A to i v dobách, kdy se kolem pilně hospodařilo. Pozemek byl od soukromého vlastníka vykoupen roku 1906 a nově vzniklý Spolek přátel Růžového paloučku měl za úkol vybudovat z meze v polích pietní místo, vhodné pro pravidelná setkání.

Růžový palouček v pověstech Aloise Jiráska

Alois Jirásek ve Starých pověstech českých popisuje loučení českých bratří s vlastí, kteří jsou přinuceni odejít kvůli své nekatolické víře. Ze země skrápěné slzami měly vykvést růže stejně nezdolné a nezničitelné jako český národ.

Mnoho legend, které se o Růžovém paloučku vypráví, je spojeno s pokusy o jeho zúrodnění. Když chtěl sedlák zorat, zničil pluh, příště si kůň zlomil nohu. Když chtěl růže vykopat, shořela mu stodola, ve které měl nářadí, když chtěl jiný palouk vypálit, našel doma mrtvou ženu a ve vaničce utopené dítě.

Růžový palouček je symbolické místo loučení exulantů

Jedna z doložitelných tragických událostí jez roku 1844, kdy hořelo v pazderně, když se třel len právě z paloučku. Při požáru zahynula dcera hospodáře Kateřina Dostálová. Na paměť této události postavila rodina uprostřed růží kříž. Ten tam stál až do roku 1909, kdy Spolek začal se stavbou pietního parku.

V Dolním Újezdě uvidíte i Prahu a Hradčany

V Dolním Újezdě mají Prahu u Pražský most

Mají tolik zajímavých památek, že si návštěvník Dolního Újezda může myslet, že se ocitl v centru historického města. Místní jsou ale pyšní na to, že žijí na vesnici. Je to vidět i na množství zeleně. Jakoby tam někde domy byly rozesety po lese.

Dominantou parku se stal pomník z mědi, dovezené legionáři ze Sibiře. Podle návrhu Aloise Meteláka ho vyrobili učitelé a žáci Řemeslnické školy v Litomyšli. Zajímavý osud měl pomník za 2. SV, kdy měl být zrekvírován pro válečné potřeby Říše. Místní ho ale uchránili, když německým úřadníkům vysvětlili, že symbolizuje česko-německé přátelství, vždyť exulanti odcházeli do Německa. A tak byly jen na čas odstraněny desky s Jiráskovým textem: „Živ buď, národe, neumírej, vláda věcí tvých k Tobě se navrátí.“

Od roku 1921 se konaly na Růžovém paloučku pravidelně v den upálení Mistra Jana Husa slavnosti. Tato tradice byla přerušena válkou a od roku 1952 totalitním režimem. K znovuobnovení této tradice došlo v roce 1991. Pravidelně se tak lidé na Růžovém paloučku schází první neděli v červenci.

U Tří Kocourů

Pumpa se setrvačníkem na čerpání vody, patřila k domu, který už u Tří Kocourů nestojí

Tato osada leží na silnici mezi Litomyšlí a Novými Hrady. Je to jen devět chalup, které ale patří k různým obcím. Čtyři domy se hlásí k Makovu a pět k Újezdci. Dříve tudy vedla hlavní silnice z Litomyšle do Chrudimi a na křižovatce U Třech Kocourů stála mýtnice s uzamykatelnou závorou. Ta byla podepřena třemi sloupci (tzv. kocoury) a podle nich nejspíš osada dostala svůj název.

Jeden z domů u Tří Kocourů nese opravené profily kočičích hlav

Ve školní jídelně v Makově děti fronty nestojí

Pan učitel Jan Hruban učí v Makově už 26 let. Tento rok má v jednotřídce jen 7 dětí. Pamatuje ale časy, kdy jich bylo kolem třiceti. Když je dětí méně než 10, žádá škola o výjimku a obec musí provoz dotovat. V současné demograficky nepříznivé době je tak každý rok nejisté, zda se škola v září otevře.

Škola v Makově v době protektorátu

Vzhledem k malému počtu dětí může učitel uplatnit individuální přístup, jinak to vlastně ani není možné. Děti mají jen dopolední vyučování, na obědy chodí do školky, na tělocvik do sokolovny. Paní vychovatelka z družiny současně učí výtvarnou výchovu a pracovní vyučování. Po čtvrté třídě děti přecházejí do velké školy v sousedních Morašicích.

autor: KSA
Spustit audio