Naše zahrady

Čtvrtstoletí Klášterních zahrad v Litomyšli

3. červenec 2022
Předchozí díl
Následující díl

Klášterní zahrady v blízkosti Zámeckého návrší byly po dlouhé desítky let tajemným prostorem, kam se lidé vůbec nedostali. Dnes patří mezi nejnavštěvovanější místa v srdci Litomyšle.

Od 50. do 90. let minulého století Klášterní zahrady pustly. Dříve patřily k piaristické koleji a v části areálu byl historický katolický i protestantský hřbitov. Od sametové revoluce už zrála myšlenka na znovuotevření Klášterních zahrad. V roce 1997 litomyšlská radnice vypsala architektonickou soutěž na jejich zásadní proměnu.  

Město Litomyšl a odborná porota nakonec vybraly projekt architekta Radko Květa a Ateliéru zahradní a krajinářské architektury Zdeňka Sendlera a Václava Babky. Ti pracovali hlavně s konceptem a mottem vytvoření prostoru „zahrada - divadlo, divadlo - zahrada“, s ústřední kulisou dvou chrámů a historické i moderní architektury v pozadí.

Relax „v Klášterkách“

V květnu 1999 město zahájilo rekonstrukci zahrad, která trvala víc než rok. Klášterní zahrady byly slavnostně otevřeny 2. září 2000 v rámci oslav Dnů evropského dědictví. Areál má rozlohu přes jeden hektar a stal se vzdušným, volným prostorem, kde návštěvníky v podstatě nic neomezuje. Naopak, zcela mohou využít velké zelené plochy k odpočinku nebo pro piknik.

Kašnu Klášterních zahrad lemují sochy Olbrama Zoubka

Prostor Klášterních zahrad tvoří dvě hlavní zelené plochy. Ty doplňují stromy, jde ovšem o novodobou výsadbu. Přesto tvůrci zahrad v areálu ponechali dvě historické hrušně, které odkazují na podobu a tradici starých klášterních zahrad, kde se pěstovaly bylinky a ovocné stromy. Dnes jsou sice tyto hrušně už mrtvé stromy, přesto v Klášterních zahradách mají stále svoje místo.  

Středobodem Klášterních zahrad, kterým místní většinou neřeknou jinak než „Klášterky“, je vodní plocha, nízká kašna s plastikami akademického sochaře Olbrama Zoubka. Východní části areálu zahrad dominuje altán a sousoší s názvem Šik Olbramova syna Jasana Zoubka. Prostor Klášterních zahrad každoročně dotváří i krátkodobé výtvarné instalace, zejména v rámci festivalu Smetanova Litomyšl a Smetanova výtvarná Litomyšl.

Klášterní zahrady se skutečně staly nejen pomyslným městským jevištěm. Konají se tu kulturní programy, děti z místních škol tu rády pořádají svá vystoupení. V budově bývalé kočárovny je k dispozici občerstvení, stolky jsou také venku přímo v zahradě. Klášterní zahrady mají ale také svůj režim, od dubna do října jsou přístupné od 8:00 do 22:00 hodin, od listopadu do března od 8:00 do 19:00 hodin.

Spustit audio

Související

  • Prázdninové cesty k vodě

    Ve vedru se hodí zchlazení. A kde jinde než u vody. Český rozhlas Pardubice pro vás na léto připravil seriál o nejkrásnějších přírodních koupalištích v našem kraji.

  • Letní seriál: Ze Lhoty do Lhoty

    Kolik máme v kraji Lhot? Možná se budete divit, ale obcí a osad, které se jmenují Lhota nebo mají podobný název, najdeme v Pardubickém kraji přes dvacet.

  • Prázdninové rozhledy

    Do kopců se trmácíme proto, abychom si mohli užít ten slastný pocit při pohledu na svět pod námi. Pěkný rozhled po kraji, to je cíl mnoha z nás.

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.