Nebojte se holubinek. Poznáte je lehce podle chuti

Pouhým ochutnáním nejedlé holubinky se neotrávíme. Jedinou jedovatou holubinkou je holubinka vrhavka, která má svou nejedlost už v názvu. Její chuť je tak extrémně palčivá, že ji člověk rozkousne a okamžitě vyplivne. Je to houba zářivě červená, má několik forem, můžeme ji najít v rašeliništích, smrkových lesích i v bučinách. Roste poměrně hojně.

Jak poznáme holubinku

Existuje velice dobrá pomůcka, kterou nám prozradila mykoložka Tereza Tejklová: „Nehtem nebo nožem odloupneme malý kousek z třeně. Kousek se krásně vyloupne bez jakéhokoliv vláknění. Když bychom to zkusili s muchomůrkou nebo jakoukoliv jinou lupenatou houbou, začneme tahat vlákna, jakoby nitky. Nikdy nevyloupneme krásný kousek. To se podaří jedině u holubinek nebo ryzců, mají totiž dužninu tvořenou z jiných buněk, než ostatní druhy. Kousek, který vyloupneme, se dá připodobnit ke kousku jablka.“

Dalším zcela jasným znakem je to, že holubinky nemají kolem nohy prstenec a nevyrůstají z pochvy. Prstenec i pochva tedy chybí.

Holubinky nemusíme kombinovat s jinými druhy hub, jsou samy o sobě vynikající. Dají se použít na všechno, od zavařování, po sušení. Dobrá je smaženice, případně omáčka. Tužší druhy jsou nejlepší na houbové škvarečky. Do rozpáleného sádla házíme kousky holubinek, osolíme, okmínujeme a necháme na sádle zezlátnout. Jíme s chlebem.

Pro nakládání jsou nejlepší mladší plodnice. Čím jsou starší, tím jsou totiž křehčí. „Před zpracováním trochu loupu kloboučky, protože holubinky jsou dost pružné houby a špatně se krájejí. Jinak stačí houbičkou očistit,“ říká Tereza Tejklová. Vynikající je holubinka namodralá, která ale nemusí mít vždy modrou barvu. Najdeme ji i v nazelenalé variantě. Holubinku namodralou poznáme podle mastných, jakoby špekových lupenů. Pokud ji chytneme obráceně a přejedeme lupeny, působí mastně a netřepí se.

Chutná holubinka olivová zase nemusí mít zelenavé odlesky na klobouku, ale může být i červenofialová. Holubinka nazelenalá je také vynikající, ale většinou ji najdou dřív slimáci nebo červi. Vybírají si ty nejchutnější kousky.

Pro laika není důležité znát jméno holubinky. Někdy je to velmi složité i pro zkušeného mykologa. Vždyť jen v českém atlase z nejnovější doby je 148 druhů holubinek. Jejich odlišení není úplně snadné.

Holubinky teď rostou

Teď v srpnu je ideální doba pro sběr holubinek. „Výhodou je, že na ně můžeme narazit v různých druzích lesa, ve všech nadmořských výškách, a můžeme je najít i v parku. Jen pozor na parky, kde se venčí psi. Jsou to časté houby, lidé je běžně nesbírají, proto zkušený houbař jásá a může pořádat v kuchyni holubinkové hody,“ uzavírá Tereza Tejklová.