Nejstarší krytý dřevěný most v Čechách vede do kostela

Dřevěný most u kostela sv. Bartoloměje pochází z roku 1721. Je dlouhý osmnáct metrů, na šířku měří tři metry a dosahuje výšky 4,5 metru. Po obou stranách má osm roubených arkád. Na jeho místě stál s největší pravděpodobností ještě starší dřevěný most. 

Krytý most v Kočí nebyl a ani dnes není pouhou ozdobou posvátného místa. Vznikl, aby překlenul mokřad. Ostatně i nálezy archeologů potvrdily skutečnost, že gotický kostel vznikl na podmáčené půdě. Pod barokním dřevěným mostem se dodnes nachází vodní příkop.

Nádrž jako pozůstatek bývalých mokřadů|foto:Josef Kopecký, Český rozhlas

Je nutné připomenout, že kočský most není nejstarším krytým mostem v Česku. V roce 1718 postavili v Černovíru na Moravě most přes řeku Svratku a na nedalekém hradu Pernštejn se nachází dřevěný spojovací most, lépe řečeno, krytá lávka, ze 16. století. Propojuje jádro hradu s hranolovou věží.

Kostel založila snacha Karla IV.

Kočí je velmi stará obec, její vznik spadá do období vlády Přemysla Otakara II. a datuje se rokem 1263. Jeden z nejznámějších příběhů vypráví pověst o založení kostela. Žofie Bavorská, druhá manželka Václava IV., prý měla při cestě do královského věnného města Chrudimi nehodu. Její kočár zapadl do bahna. Na pomoc Žofii přispěchali lidé z vesnice Kočí. V pravou chvíli si posteskli nad tím, že nemají vlastní kostel. A tak Žofie roku 1397 nechala kostel v Kočí postavit.

Nápis s datací 1397 zdobí portál kostela. Je to jednolodní kamenná stavba. Proč ale vznikla v bažině, dodnes není jasné. Podle archeologa Jana Frolíka, který v areálu kostela prováděl terénní výzkum, nešlo vlastně ani o žádné poutní místo. Neobjevil pozůstatky nějaké kamenné kapličky, pouze základy staveb, které souvisely až s existencí kostela.

Kostel schovaný za zvonicí a krytým mostem|foto:Josef Kopecký, Český rozhlas

Působivý dřevěný most, stejně jako zvonice, byly ke gotickému kostelíku přistavěny později. „Zvonice, podle vyrytého data v jednom z trámů, byla postavena pravděpodobně v 1691, někdy se ale uvádí i letopočet 1666,“ vysvětluje chrudimský farář a správce kostela v Kočí Jiří Heblt. Dřevěná zvonice vznikla na místě původní gotické zvonice, z níž se zachovaly dva historické zvony. Bartoloměj s datem 1496 a Vavřinec, odlitý v roce 1562.

„Dřevěný most je mladší než zvonice. Je to skvělá tesařská práce. Díky souboru staveb se o kočském kostele často mluví jako o dřevěném, ale to není správné. Gotický kostel je jen z určitého pohledu za dřevěnou zvonicí schovaný,“ dodává Jiří Heblt.

Královské portréty a záhadný obrazec   

Kostel sv. Bartoloměje má jednu loď, kněžiště s původní klenbou a malou sakristii. Loď, na rozdíl od presbytáře, nemá klenbu. Její strop je dřevěný a plochý. Zdobí ho malby starozákonních proroků a ornamentální motivy, které se ani v jednom z polí neopakují. Ze 17. století pochází také kruchta. Je výjimečná, protože má dvě patra.

„Kruchta je bohatě zdobená. Na druhém kůru je vyrytý zajímavý nápis ve staročeštině o tom, že - Kdo chce trestu ujíti, má se nábožně modliti a nemá lelkovati a zevlovati. Je to takové historické poselství těm, kteří by se na horním kůru snad chtěli tak trochu zašívat,“ dodává s úsměvem Jiří Heblt.

Kostel má dvoupatrovou dřevěnou kruchtu ze 17. století|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Nástěnné malby v kostele sv. Bartoloměje vznikaly v různých dobách a neví se, kdo je vytvořil. Každopádně mezi ty nejcennější patří gotické malby z doby blízké založení kostela. Ve výklenku poblíž oltáře je vyobrazena klečící ženská postava se sepjatýma rukama v honosném oděvu a vedle ní muž, snad církevní hodnostář. Někteří badatelé se domnívají, že téma souvisí právě se založením kostela a klečící ženou by mohla být snad sama donátorka královna Žofie.

Další středověké malby zdobí vnitřní stranu triumfálního oblouku. Jsou to kvalitně provedené portréty. Nápisy, které u nich původně byly, se ale nezachovaly, takže není jasné, koho umělec zobrazil. Nejstarší malbou v lodi kostela je výjev umučení sv. Bartoloměje, kterého z kůže stahuje šestice mužů.

Pozornost budí i záhadný obrazec. „Je to jednoduché, červenou hlinkou namalované schéma. S největší pravděpodobností jde o historický nákres půdorysu kostela. Odpovídá totiž orientaci a v podstatě i členění kostela,“ dodává farář Jiří Heblt.