Nejstarší krytý dřevěný most v Čechách vede do kostela

4. leden 2020

V Česku jsou dvě desítky krytých dřevěných mostů. V obci Kočí u Chrudimi vznikl most kvůli bažině. Patří k nejstarším svého druhu v Evropě.

Dřevěný most u kostela sv. Bartoloměje pochází z roku 1721. Je dlouhý osmnáct metrů, na šířku měří tři metry a dosahuje výšky 4,5 metru. Po obou stranách má osm roubených arkád. Na jeho místě stál s největší pravděpodobností ještě starší dřevěný most. 

Krytý most v Kočí nebyl a ani dnes není pouhou ozdobou posvátného místa. Vznikl, aby překlenul mokřad. Ostatně i nálezy archeologů potvrdily skutečnost, že gotický kostel vznikl na podmáčené půdě. Pod barokním dřevěným mostem se dodnes nachází vodní příkop.

Nádrž jako pozůstatek bývalých mokřadů

Je nutné připomenout, že kočský most není nejstarším krytým mostem v Česku. V roce 1718 postavili v Černovíru na Moravě most přes řeku Svratku a na nedalekém hradu Pernštejn se nachází dřevěný spojovací most, lépe řečeno, krytá lávka, ze 16. století. Propojuje jádro hradu s hranolovou věží.

Kostel založila snacha Karla IV.

Kočí je velmi stará obec, její vznik spadá do období vlády Přemysla Otakara II. a datuje se rokem 1263. Jeden z nejznámějších příběhů vypráví pověst o založení kostela. Žofie Bavorská, druhá manželka Václava IV., prý měla při cestě do královského věnného města Chrudimi nehodu. Její kočár zapadl do bahna. Na pomoc Žofii přispěchali lidé z vesnice Kočí. V pravou chvíli si posteskli nad tím, že nemají vlastní kostel. A tak Žofie roku 1397 nechala kostel v Kočí postavit.

Nápis s datací 1397 zdobí portál kostela. Je to jednolodní kamenná stavba. Proč ale vznikla v bažině, dodnes není jasné. Podle archeologa Jana Frolíka, který v areálu kostela prováděl terénní výzkum, nešlo vlastně ani o žádné poutní místo. Neobjevil pozůstatky nějaké kamenné kapličky, pouze základy staveb, které souvisely až s existencí kostela.

Kostel schovaný za zvonicí a krytým mostem

Působivý dřevěný most, stejně jako zvonice, byly ke gotickému kostelíku přistavěny později. „Zvonice, podle vyrytého data v jednom z trámů, byla postavena pravděpodobně v 1691, někdy se ale uvádí i letopočet 1666,“ vysvětluje chrudimský farář a správce kostela v Kočí Jiří Heblt. Dřevěná zvonice vznikla na místě původní gotické zvonice, z níž se zachovaly dva historické zvony. Bartoloměj s datem 1496 a Vavřinec, odlitý v roce 1562.

„Dřevěný most je mladší než zvonice. Je to skvělá tesařská práce. Díky souboru staveb se o kočském kostele často mluví jako o dřevěném, ale to není správné. Gotický kostel je jen z určitého pohledu za dřevěnou zvonicí schovaný,“ dodává Jiří Heblt.

Královské portréty a záhadný obrazec   

Kostel sv. Bartoloměje má jednu loď, kněžiště s původní klenbou a malou sakristii. Loď, na rozdíl od presbytáře, nemá klenbu. Její strop je dřevěný a plochý. Zdobí ho malby starozákonních proroků a ornamentální motivy, které se ani v jednom z polí neopakují. Ze 17. století pochází také kruchta. Je výjimečná, protože má dvě patra.

„Kruchta je bohatě zdobená. Na druhém kůru je vyrytý zajímavý nápis ve staročeštině o tom, že - Kdo chce trestu ujíti, má se nábožně modliti a nemá lelkovati a zevlovati. Je to takové historické poselství těm, kteří by se na horním kůru snad chtěli tak trochu zašívat,“ dodává s úsměvem Jiří Heblt.

Kostel má dvoupatrovou dřevěnou kruchtu ze 17. století

Nástěnné malby v kostele sv. Bartoloměje vznikaly v různých dobách a neví se, kdo je vytvořil. Každopádně mezi ty nejcennější patří gotické malby z doby blízké založení kostela. Ve výklenku poblíž oltáře je vyobrazena klečící ženská postava se sepjatýma rukama v honosném oděvu a vedle ní muž, snad církevní hodnostář. Někteří badatelé se domnívají, že téma souvisí právě se založením kostela a klečící ženou by mohla být snad sama donátorka královna Žofie.

Další středověké malby zdobí vnitřní stranu triumfálního oblouku. Jsou to kvalitně provedené portréty. Nápisy, které u nich původně byly, se ale nezachovaly, takže není jasné, koho umělec zobrazil. Nejstarší malbou v lodi kostela je výjev umučení sv. Bartoloměje, kterého z kůže stahuje šestice mužů.

Pozornost budí i záhadný obrazec. „Je to jednoduché, červenou hlinkou namalované schéma. S největší pravděpodobností jde o historický nákres půdorysu kostela. Odpovídá totiž orientaci a v podstatě i členění kostela,“ dodává farář Jiří Heblt.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.