Největší česká poušť je plná borovic. Najdete ji u Rokytna

27. březen 2022

Název obce Rokytno vznikl podle rokytí, tedy vrbového proutí. To napovídá, že místní krajina je plná rybníků a zelené přírody. Je tam ale také největší poušť v Česku, muzeum autíček nebo lesní park.

Písečné přesypy vznikly už v období čtvrtohor. Písek se naplavoval neupraveným korytem Labe a po vyschnutí řeky ho vítr odnesl směrem k Rokytnu. Tam se pak začal usazovat, až z toho vznikly dnešní písečné duny.

Aby kvůli těžbě písku místní poušť úplně nezanikla, vysadili zde borovice. Dnes už přesypy připomínají spíš kopcovitý les. Nejvyšší písečná duna má 15 metrů. Dřív byla rokytenská poušť ale mnohem větší. „Tento jemný písek je velice vhodný ke stavbě. Například pardubické sídliště Dukla je ve velké většině postaveno právě z tohoto písku,“ vysvětluje David Zbudil, který se stará o údržbu místní krajiny.

Lesní park vznikl teprve před dvěma lety. Najdete v něm 14 interaktivních tabulí. Můžete si tam zahrát piškvorky, seznámit se s místními zvířaty a mnoho dalšího. „Tady si děti můžou vyzkoušet, jak daleko doskočí a k jakému zvířátku se můžou přirovnat. Ti nejmenší skáčou jako vrabci a blechy a ti větší už můžou být skokani nebo lišky,“ láká návštěvníky starostka obce Petra Vrbatová.

Angličák nemusí být jen z Anglie

Majitel výstavy autíček Václav Blažek začal modely sbírat už v 7 letech. V rokytenském muzeu tak uvidíte 7 tisíc modelů autíček a 13 tisíc dalších hraček.

„Pod pojmem autíčko si snad každý představí angličák, ale ona to není tak úplně pravda. I já jsem měl ve své sbírce autíčka z Německa a z Francie a všichni jsme říkali, že to jsou angličáky. Teprve po revoluci jsem zjistil, že se to dělí do různých kategorií, které mně splývaly do jedné,“ vzpomíná Václav Blažek.

Akvamanile i rozsáhlé pohřebiště

Rokytno je významným archeologickým nalezištěm. V roce 1884 tam při rozvážení písku našel učitel Adolf Vašák a desátník Josef Jiroutek soubor předmětů používaných při bohoslužbách. Akvamanile, kadidelnice a schránka na hostie pochází ze středověku.

Akvamanile se dřív používala na umývání rukou

„Akvamanile je nádobka ve tvaru zvířete, v tomto případě ve tvaru lvíčka, která byla vyrobena z bronzu. Tyto nádoby měly původně funkci na umývání rukou při mši, zhruba v průběhu 12. století. V pozdějším středověku už sloužily jako nádoby na oplachování rukou při hostině,“ říká archeolog Jan Jílek z Východočeského muzea v Pardubicích.

Při výzkumu předcházejícím výstavbě dálnice archeologové u Rokytna našli také pohřebiště lidu popelnicových polí. Asi 217 hrobů pochází z mladší až pozdní doby bronzové. „Z tohoto pohřebiště pochází kromě celé řady bohatě zdobených keramických nádob také poměrně rozsáhla kolekce kovových předmětů, například zlomky jehlic, náramků, zlomky šperků,“ doplňuje Jan Jílek.

Spustit audio

Související