Největším pokladem litomyšlského muzea je historický zpěvník

20. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Detail iluminace v replice litomyšlského graduálu

Měšťané Litomyšle byli na svůj graduál náležitě pyšní. Vždyť ručně psaný a vyzdobený zpěvník, který si pořídili v roce 1563, patřil k nejkrásnějším v zemi.  

Za vznikem litomyšlského graduálu, který je nejcennějším sbírkovým předmětem Regionálního muzea v Litomyšli, stojí nešťastné události. Město v roce 1546 postihl požár, ještě ničivější potom přišel v roce 1560. Vyhořely téměř všechny domy na náměstí a požár se nevyhnul ani zámku, stejně jako kostelu. Celá řada liturgických knih byla zničena. Členové bratrstva literátů se proto v roce 1561 rozhodli, že si nechají pořídit nový zpěvník. A to vskutku reprezentativní.

Litomyšlský graduál

Bratrstvo literátů byla organizace měšťanů, kteří se věnovali sborovému zpěvu při bohoslužbách. „V Litomyšli existoval český utrakvistický, kališnický sbor už na konci 15. století, zpíval na kruchtě farního kostela Povýšení svatého Kříže," uvádí ředitel Regionálního muzea v Litomyšli René Klimeš. Na pořízení velkého zpěvníku se podíleli kromě členů sboru také další měšťané, místní řemeslnické cechy i litomyšlská radnice. Náklady na zhotovení graduálu se pohybovaly okolo 110 kop grošů.

Biblické příběhy i obrazy z českých dějin

Litomyšlský graduál je velmi objemná kniha o rozměrech 64 krát 44 centimetrů, tloušťka dosahuje 25 cm. Zpěvník váží 36 kilogramů a obsahuje 520 pergamenových listů. Původně jich bylo ale ještě více. Aby mohl graduál sloužit lidem i v období po Bílé hoře, kdy byla zakázána protestantská náboženství, zpěvník prošel cenzurou. Přes padesát listů bylo vyříznuto a některé pasáže začerněny.

Detail vazby litomyšlského graduálu

Honosná kniha má renesanční celousňovou vazbu, která je zdobená slepotiskem. Graduál také chrání propracované lité kování. Pražští mistři na zpěvníku pracovali dva roky. Noty a texty písní napsal Jiří Laches Nepomucký, iluminace provedl Matouš Ornys z Lindperka a jeho dílna, vazbu vyhotovil knihař Adam z Oujezda, který pracoval na Starém městě Pražském a na Malé Straně.

„Všechno to byli ve své době špičkoví umělci, kteří pracovali i pro královský dvůr,“ vysvětluje René Klimeš. „Podobných knih z 16. století se zachovalo několik desítek, byla to móda, nechat si na zakázku vytvořit a vyzdobit rukopisnou knihu, přestože se v té době už knihy tiskly. Litomyšlský graduál patří k nejkrásnějším z nich.“

Notové zápisy doprovází bohaté iluminace, od několika centimetrů až po polovinu strany. „Jsou to jednak iniciály, tedy počáteční písmena slov či písní. K nejkrásnějším dvoustranám graduálu patří ta, na jejíž levé straně, v horní části, je zachycené literátské bratrstvo při zpěvu nad zpěvníkem. V dolní polovině stránky je vyobrazený kníže Svatopluk, který před svou smrtí synům vysvětluje a na svazku proutků ukazuje, jak by měli být svorní.

Originál a replika litomyšlského graduálu jsou k nerozeznání

Právě na této scéně bude v expozici muzea otevřená nová replika litomyšlského graduálu. Tu si muzeum nechalo vyrobit na zakázku a vlastní ji od podzimu minulého roku.

„Když se ty knihy položí vedle sebe, nerozeznáte repliku od originálu. Ve spolupráci s odborníky jsme pořídili krátký film o výrobě faksimile graduálu. Originál jsme také už dříve nechali zdigitalizovat, takže si zájemci mohou graduál projít na internetu, stránku po stránce,“ dodává ředitel Regionálního muzea v Litomyšli René Klimeš.  

autor: BRA
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.