Nejvíc pavouků mají Pardubice. Jsou ve věži a v lihu
Ve věži pardubického zámku se nachází jedna z největších sbírek pavouků v Česku. Stará se o ni arachnolog Jan Dolanský, který má na svém kontě řadu významných objevů.
V roce 1998 posílil tým odborných pracovníků Východočeského muzea v Pardubicích zoolog - entomolog Jan Dolanský. Svůj život zasvětil studiu hmyzu, zejména pak pavouků. „V Česku evidujeme 890 druhů pavouků. A téměř 600 z nich máme v našem muzeu,“ uvádí kurátor sbírky bezobratlých Jan Dolanský.
V poslední době se Janu Dolanskému podařilo objevit pavouky, o jejichž výskytu na území Česka odborníci vůbec nevěděli. „Letos v létě jsem byl s kolegy z České arachnologické společnosti dvakrát na exkurzi v přírodních rezervacích, které leží na území hlavního města Prahy. I na takto probádaném území jsem v Radotínském údolí objevil drobounkého pavouka z čeledi příčnatkovitých. Dosud nebyl výskyt příčnatky světlé (Iberina candida) na území Česka vůbec známý,“ vysvětluje arachnolog.
Mezi vzácné přírůstky do sbírky Východočeského muzea z poslední doby patří také pavouk, kterého Jan Dolanský odchytil díky speciální podzemní pasti v Mravíně na Chrudimsku. Jedná se o příčnatku malookou. „Je to velmi vzácný druh pavouka, v Evropě odborníci zpozorovali jen několik exemplářů. Vůbec jsme nevěděli, zda se v Česku také vyskytuje,“ doplňuje Jan Dolanský.
Unikátní nález přímo z valů pardubického zámku
Štíhlenka pavoukomilná sice není pavouk, ale na pavoucích závisí její život. Právě tuto jedinečnou ploštici se podařilo v říjnu letošního roku Janu Dolanskému objevit přímo na valech pardubického zámku. Sklepal ji z břečťanu, který obrůstal kmen stromu. Tělo štíhlenky dosahuje délky 5 mm.
Štíhlenka pavoukomilná (Metacanthus annulosus) je kleptoparazit. To znamená, že krade kořist přímo z pavoučí sítě, a to pavoukům pokoutníkům, kteří jsou predátoři mnohem silnější a nebezpečnější než ona. Z území České republiky byl výskyt štíhlenky pavoukomilné dosud známý jen díky jediného nálezu v Brně v roce 2016. Exemplář z Pardubic je tak vůbec prvním dokladem o výskytu tohoto druhu v Čechách.
Sbírka bezobratlých ve Východočeském muzeu
Původní muzejní fondy bezobratlých živočichů byly, kromě lastur a ulit měkkýšů, v minulosti kompletně převedeny do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Základ dnešní sbírky hmyzu tvoří kolekce z pozůstalosti po J. Macourkovi, zakoupená v roce 2000. Dále byla zakoupena sbírka převážně tropických brouků z pozůstalosti po J. Kopeckém a srovnávací sbírka brouků čeledi Dermestidae České a Slovenské republiky od V. Kalíka.
Kurátorem sbírky bezobratlých, která dnes čítá více než 20 000 položek, je Jan Dolanský. Výběrově zpestřuje sbírku hmyzu a ostatních skupin bezobratlých. Novými sběry ale významně rozšiřuje zejména dokladovou sbírku pavouků. Ty nejen popisuje a eviduje, ale také ve velkém rozlišení fotografuje. Snímky pavouků Jana Dolanského, detaily jejich těla nebo makadel, jsou velmi působivé.
Související
-
Zámecké valy nikdy nezklamaly
Zámecké valy v Pardubicích jsou unikátní. Patří mezi nejzachovalejší opevnění v Česku. Když Vilém z Pernštejna zámek opevňoval, rozhodně věděl jak a proč.
-
Přes 300 tisíc pohlednic. Největší sbírka v Česku ukrývá historické poklady
Kolekce pohlednic Východočeského muzea v Pardubicích je naprosto výjimečná. Obsahuje statisíce lidských přání, pozdravů a příběhů.
-
Zlato v ní nenajdete. Pokladem je samotná truhla
Je to víc než půl tisíciletí, co si Vilém z Pernštejna objednal trezor a dobře ho střežil na svém novém panství. Ve sklepení pardubického zámku zůstal dodnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
