Zmizelé židovské příběhy
Maminka ani kluci Witzovi se z Osvětimi nevrátili
Bratři Witzovi vlastnili v Chrudimi likérku, kromě rumu, brandy a kořalky prodávali také čaj a rybí konzervy. Žili na Kateřinském předměstí blízko řeky. Jejich dům už bohužel nestojí, podlehl demolici během poválečné přestavby města.
Druhá světová válka zastihla v Chrudimi dva nejmladší bratry Witzovi - Oldřicha a Eduarda. Eduard měl se svojí ženou Helenou jedinou dceru Blaženku a Oldřich s Valerií rozenou Kleinovou dvojčata Jiřího a Vladimíra. Žili si spokojený život na malém městě, jak můžeme hádat z fotografií, které po Witzových zůstaly.
Dnes jsou tato rodinná alba v rukách neteře Valérie Witzové - Markéty Karasové, která v současnosti žije ve Švýcarsku.
Valérie zůstala s dvojčaty sama
Oba kluci Witzovi studovali chrudimské gymnázium. V době okupace jim bylo 14 let, Jiří studium ukončil už v roce 1938, ale Vladimír ve studiích pokračoval ještě dva roky, než musel gymnázium opustit z rasových důvodů.
Rok 1940 byl pro rodinu Witzovu velmi tragický. Postupně zaváděná protižidovská opatření na ně silně doléhala. V tom roce jim okupační správa zabavila rodinnou likérku a Witzovi zůstali bez příjmů. Projevily se také první příznaky tuberkulózy u otce Oldřicha, který v listopadu 1940 v pardubické nemocnici zemřel. Vali zůstala s dvojčaty sama.
Všichni chrudimští Witzovi - Eduard s Helenou a dcerou Blaženkou, Valérie s Jirkou a Vladimírem - odešli do Terezína prosincovým transportem v prosinci 1942. Odtud pokračovali v září 1943 do Osvětimi, kde půl roku žili v rodinném táboře B2B. Nebyli podrobeni selekci, měli civilní oblečení a celkově o něco snesitelnější podmínky než ostatní vězňové v Osvětimi. Všichni vězňové ze zářijového transportu byli ovšem po šesti měsících v noci z 8. na 9. března 1944 zavražděni v plynových komorách. Šlo o největší hromadnou vraždu na obyvatelích Československa. Té noci zemřelo kolem 4 tisíc nevinných lidí.
Této noci zemřeli pravděpodobně i všichni členové rodiny Witzovi.
Bratr Valérie Hanuš Klein po válce pátral po osudu své sestry. Sám přežil válku velmi dobrodružně. Pokud chete slyšet jeho neuvěřitelný příběh, pusťte si zvuk.
Související
-
Před 80 lety museli odjet židé z Pardubic do ghetta Terezín
Před osmdesáti lety 5. a 9. prosince 1942 museli židé opustit Pardubice.
-
Padákoví andělé: Snesli se z nebe a přinesli naději
Snesli se z nebe a přinesli naději. Sedmidílný seriál připomene příběhy československých parašutistů vyslaných londýnskou exilovou vládou během druhé světové války.
-
Co kostka, to příběh. Kameny zmizelých už budou mít i Pardubice
Lidově se jim říká štolprštajny. Přímo na ulicích nám v různých městech připomínají oběti druhé světové války, holocaustu a nacistického režimu.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
