Co kostka, to příběh. Kameny zmizelých už budou mít i Pardubice

26. srpen 2020

Máme hosty

Největší audioportál na českém internetu

Kameny zmizelých přibývají v mnoha českých městech (ilustrační foto) | Foto: Helena Rezková

9:23

Lidově se jim říká štolprštajny. A měli bychom o ně skutečně klopýtnout. Přímo na ulicích nám v různých městech připomínají oběti druhé světové války, holocaustu a nacistického režimu. Na přelomu srpna a září jich v Pardubickém kraji bude zase o něco víc.

V celé Evropě je osobně pokládá německý umělec Gunter Demnig, který s tím začal v 90. letech. „Německá nadace organizuje jeho trasu, po které jede. Během dvou týdnů navštíví třeba pět zemí. Každý den zastaví na několika místech a kameny pokládá. Původně měl přijet letos na jaře. Navíc pan Demnig vzhledem ke svému věku už je v ohrožené skupině při koronavirové pandemii. I když nedorazí, musíme se držet naplánované trasy,“ říká historička Alžběta Langová.

Poprvé pro Roma

Kameny v Pardubickém kraji měly nejdřív Svitavy, v roce 2017 následovala Chrudim. „Momentálně jich ve městě máme 32 a letos přibyde dalších 13. Kromě židovských rodin letošní novinkou bude první kámen pro romskou oběť holocaustu z Chrudimi. Výzkum romského holocaustu je teprve v začátcích. Až letos jsme vypátrali tuto první oběť.“

Čtěte také

Obyvatelé Chrudimi zmizelí v transportech jsou zpět

Ke každé rodině se Langová snaží vyhledat její životní příběh. „Na začátku jsme často měli jenom jméno. Jak jsme dohledávali prameny anebo si povídali s pamětníky, tak zjišťuji, že každá rodina je zajímavá, výjimečná a byla pro lidi ve městě přínosem.“

Sraz příbuzných přes několik kolen

Kámen se nově objeví taky v léčebně v Luži-Košumberku. „Tam pracovala a bydlela židovská lékařka. Byla odvlečena, ale přežila a po válce se do léčebny vrátila. Zajímavé je, že se v Terezíně provdala za spoluvězně z nedaleké Proseče. Její manžel ale v lágrech zahynul. V Luži by se mělo sejít hodně příbuzných z mnoha stran.“

Právě pro příbuzné představuje tato situace důležitý moment, že se na jejich předky nezapomnělo. Setkají se i vzdáleně příbuzní a můžou na místě sdílet své vzpomínky anebo dopisy z koncentračních táborů, fotografie a podobně.

Kameny zmizelých jsou mosazné dlažební kostky s vyrytými nápisy. Podle Langové se zatím nestalo, že by je někdo úmyslně ničil. „Od autora a jeho manželky jsem se dozvěděla, že se kameny občas poničí třeba při nějaké rekonstrukci. Oni se pak snaží je opravit anebo vyrobit nové a vrátit na místo. Ještě se prý nestalo, aby kámen museli dělat potřetí.“