Co kostka, to příběh. Kameny zmizelých už budou mít i Pardubice
Lidově se jim říká štolprštajny. A měli bychom o ně skutečně klopýtnout. Přímo na ulicích nám v různých městech připomínají oběti druhé světové války, holocaustu a nacistického režimu. Na přelomu srpna a září jich v Pardubickém kraji bude zase o něco víc.
V celé Evropě je osobně pokládá německý umělec Gunter Demnig, který s tím začal v 90. letech. „Německá nadace organizuje jeho trasu, po které jede. Během dvou týdnů navštíví třeba pět zemí. Každý den zastaví na několika místech a kameny pokládá. Původně měl přijet letos na jaře. Navíc pan Demnig vzhledem ke svému věku už je v ohrožené skupině při koronavirové pandemii. I když nedorazí, musíme se držet naplánované trasy,“ říká historička Alžběta Langová.
Poprvé pro Roma
Kameny v Pardubickém kraji měly nejdřív Svitavy, v roce 2017 následovala Chrudim. „Momentálně jich ve městě máme 32 a letos přibyde dalších 13. Kromě židovských rodin letošní novinkou bude první kámen pro romskou oběť holocaustu z Chrudimi. Výzkum romského holocaustu je teprve v začátcích. Až letos jsme vypátrali tuto první oběť.“
Čtěte také
Ke každé rodině se Langová snaží vyhledat její životní příběh. „Na začátku jsme často měli jenom jméno. Jak jsme dohledávali prameny anebo si povídali s pamětníky, tak zjišťuji, že každá rodina je zajímavá, výjimečná a byla pro lidi ve městě přínosem.“
Sraz příbuzných přes několik kolen
Kámen se nově objeví taky v léčebně v Luži-Košumberku. „Tam pracovala a bydlela židovská lékařka. Byla odvlečena, ale přežila a po válce se do léčebny vrátila. Zajímavé je, že se v Terezíně provdala za spoluvězně z nedaleké Proseče. Její manžel ale v lágrech zahynul. V Luži by se mělo sejít hodně příbuzných z mnoha stran.“
Právě pro příbuzné představuje tato situace důležitý moment, že se na jejich předky nezapomnělo. Setkají se i vzdáleně příbuzní a můžou na místě sdílet své vzpomínky anebo dopisy z koncentračních táborů, fotografie a podobně.
Kameny zmizelých jsou mosazné dlažební kostky s vyrytými nápisy. Podle Langové se zatím nestalo, že by je někdo úmyslně ničil. „Od autora a jeho manželky jsem se dozvěděla, že se kameny občas poničí třeba při nějaké rekonstrukci. Oni se pak snaží je opravit anebo vyrobit nové a vrátit na místo. Ještě se prý nestalo, aby kámen museli dělat potřetí.“
Kdy a kde
31. srpna
16:00 Proseč
17:00 Luže
1. září
10:00 Vysoké Mýto
13:00 Chrudim
16:00 + 17:00 Pardubice
Související
-
V Chrudimi pozlatili další obyvatele zmizelé v transportech
Německy Stolpersteine, česky kameny zmizelých. To jsou pozlacené tabulky velikosti dlažební kostky, které jsou v různých městech po celé Evropě.
-
Na svitavské náměstí Míru byly umístěny první Kameny...
První Kameny zmizelých v Pradubickém kraji jsou umístěny ve Svitavách, zapuštěny do dlažby na náměstí Míru. Kostky s lesklou destičkou a stručnou informací připomín...
-
Oběti holokaustu připomene v Chrudimi dalších jedenáct mosazných destiček
V Chrudimi se na ulici objeví další kameny zmizelých. Mosazné kostky se jmény upozorňují na tragický osud těch, kteří ve městě kdysi žili.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
