Z Belgie do mateřského holubníku v Sezemicích. Poštovní holubi zvládají překonat i tisíc kilometrů

Poštovní holub|foto:Tomáš Bouška

Poštovní holubi i dnes zvládají překonávat velmi dlouhé vzdálenosti, často v horku, dešti nebo i silném větru. Jejich výcviku a následným závodům se už od 90. let věnuje Tomáš Bouška ze Sezemic na Pardubicku.

Poštovní holubi se od těch běžných liší nejen svými schopnostmi, ale i tělesnou stavbou. Jejich kostra i osvalení jsou uzpůsobené vysoké fyzické zátěži. Holubi určení na kratší a střední tratě bývají robustnější a více osvalení, zatímco dlouhotraťoví jedinci jsou lehčí podobně jako vytrvalostní atleti. Na jejich vzhledu se podepisuje také kvalitní strava a čistší prostředí, které městští holubi často nemají.

Předseda pardubického oblastního sdružení chovatelů poštovních holubů Tomáš Bouška chová v Sezemicích zhruba 110 ptáků. Do závodní sezony se jich nasazuje přibližně devadesát.

Orientace ve vzduchu zůstává částečnou záhadou

Schopnost najít cestu do mateřského holubníku patří k nejpozoruhodnějším vlastnostem poštovních holubů. Přesný mechanismus jejich orientace není dodnes zcela objasněn. Odborníci se domnívají, že roli hraje vnímání magnetického pole Země, orientace podle Slunce i schopnost pracovat s dalšími podněty v atmosféře.

Holubi se do svých rodných holubníků mnohdy nevracejí tzv. přímou čarou z místa vypuštění. Jejich trasy často vedou v obloucích, což znamená, že ve skutečnosti překonají ještě větší vzdálenost, než odpovídá vzdušné linii. V závodní sezoně se řídí přesně daným letovým plánem. Nejdelší tratě v závodní sezoně se pohybují v rozmezí zhruba 500 až 1100 kilometrů.

Kondice a motivace k návratu do rodného holubníku

Fyzická kondice poštovních holubů je výsledkem několika faktorů. Základem je čistý holubník, kvalitní krmivo, pravidelná veterinární péče a systematický trénink. Ten spočívá v postupném prodlužování letů, kdy si holubi zvyšují výdrž opakovanými návraty do domácího holubníku.

Poštovní holub|foto:Tomáš Bouška

Velkou roli hraje také motivace. Chovatelé pracují například s oddělováním pohlaví – těsně před závodem jsou holub a holubice krátce spolu, což posiluje jejich snahu co nejrychleji zamířit zpět. Další motivací jsou mláďata, ke kterým holubi směřují.

Holub rekordman

Tomáš Bouška se svým holubům věnuje každý den a právě pravidelnou péči považuje za jeden z klíčů k úspěchu. Výsledky jeho práce potvrzují i konkrétní holubí výkony. Jeden z jeho svěřenců například zvládl mimořádně náročný let dlouhý 980 kilometrů z belgického Ostende až do mateřského holubníku v Sezemicích.

Na kratších tratích zvládnou poštovní holubi letět i bez přestávky. Při letech dlouhých až kolem tisíce kilometrů si ale často musejí udělat pauzu, někde přenocují a teprve poté pokračují dál.