Továrny, telefonní ústředny, vodojemy. Takhle jste nad nimi ještě nepřemýšleli

16. březen 2026

Východočeské muzeum v Pardubicích rozjíždí nový cyklus historických přednášek. Zaměří se na industriální architekturu.

„Jde o 7. cyklus přednášek o architektuře a urbanismu, který ve Východočeském muzeu děláme. Říkali jsme si, že právě industriální architektura je někdy trochu opomíjená. Navíc Pardubice jsou jedním z center průmyslu východních Čech,“ popsal důvody zaměření historik Matěj Bekera.

Z muzea do terénu

Cyklus startuje 17. března v přednáškovém sálu pardubického zámku a pokračuje každé úterý od 17 hodin až do 28. dubna. Výjimkou je 7. duben, kdy přednáška začíná až v 18:30.

Matěj Bekera před svou přednáškou 21. dubna láká zájemce od 13 hodin na komentovanou prohlídku. „Zamíříme do Pardubiček k bývalé Telegrafii, neboli Tesle. Zároveň si ukážeme komplexy staveb, u kterých by nás nenapadlo, že s ní souvisely. Šlo o soubor vil pro úředníky na jihu Bílého Předměstí a dělnickou kolonii rodinných domků směrem k Zámečku.“

Přehled přednášek

  • 17.3. Martin Strakoš: Od demolic po konverze: příběh industriální architektury na příkladu Ostravy
  • 24.3. Martin Vonka, Michal Horáček: Tovární komíny na Pardubicku včera i dnes
  • 31.3. Vendula Hnídková: Elektřina jako motor modernizace
  • 7.4. Jakub Potůček: Automatické telefonní ústředny
  • 14.4. Dan Merta: Konverze industriálního dědictví na kulturní klastry
  • 21.4. Matěj Bekera: Architektura ve službě Telegrafie a Prokopovy továrny
  • 28.4. Robert Kořínek: Věžové vodojemy na Pardubicku a Královéhradecku
autor: Jakub Malý
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.