Machoňova pasáž je perlou Pardubic

V první polovině  16. století stál na místě dnešní pasáže dům s modlitebnou Jednoty bratrské, ten byl ovšem královským mandátem z roku 1548 Českým bratřím zabaven. Na počátku 17.století byla v těchto místech kovárna a později hospodářský dvůr, který v průběhu dalších let několikrát vyhořel.

8 fotografií

V roce 1917 ho s okolními pozemky zakoupili stavitelé Antonín Kratochvíl a ing. František Veselý a rozhodli se zde postavit nový čtyřpatrový dům. Aby ale navýšili obchodní plochu, s vidinou vyššího obratu a zisku, změnili plány a pod dům přidali průchozí obchodní pasáž. Projekt vypracoval architekt Ladislav Machoň. Pasáž měla 28 obchodů, suterénní restauraci a 31 menších bytů. Zkolaudováno bylo 13. července 1925.

Na pasáž měla podle Machoňova projektu z roku 1927 navazovat tržnice a další pasáž do Smilovy ulice. K realizaci této části projektu ale z finančních důvodů nedošlo. K propojení třídy Míru se Smilovou ulicí došlo teprve nedávno, když na místě chátrající tiskárny vyrostl nový bytový dům s průchozím přízemím. 

Čtyři paňáci na fasádě

Průčelí domu nad Machoňovou pasáží zdobí čtyři sochy z dílny Karla Dvořáka – rybář, textilák, truhlář a barvič. Moderní podoba soch se ale v době dokončení budovy nesetkala se sympatiemi pardubických občanů. Novostavbu nazývali domem U Čtyř panáků a sochy samé jako kreténské figury. Interiér Machoňovy pasáže pak v čele kleneb zdobily nástěnné malby A. V. Hrsky.

Průčelí domu Machoňova pasáž na Třídě Míru v Pardubicích|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

S živnostníky zmizel i lesk Machoňky

Za první republiky žila Machoňova pasáž svůj nejkrásnější život, cukrář Hofman tam prodával rakvičky a větrníky, paní Udržalová kožichy, v suterénu prosperoval bar i s restaurací. Za války skýtala pasáž úkryt chlapcům ze Silver A, neboť zde žil jeden z pardubických odbojářů Antonín Hebký. Jeho účast v odboji připomíná pamětní deska umístěná u výtahové šachty v přízemí, přibližně pod místem, kde parašutisté přespávali.

Pasáž zažila radost z osvobození a také komunistický únorový puč v roce 1948, po němž mizeli živnostníci z obchodů jeden po druhém a s nimi i prvorepublikový lesk Machoňovy pasáže.

Rekonstrukce pasáže se protáhla

Po Sametové revoluci si Pardubice přály obnovení Machoňovy pasáže, která sice stála, ale byla zanesena nevhodnými úpravami. Například původní tříramenná svítidla byla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let nahrazena moderními zářivkami. Původní svítidla (23 kusů původních lustrů) byla uložena ve sklepení domu, kde je převzal Bytový podnik Pardubice. Lustry se bohužel ztratily.

Rekonstrukce pasáže|foto:Petr Doubrava

První soutěž na obnovu Machoňovy pasáže vypsalo město Pardubice už v roce 1996, v roce 1999 dokonce především kvůli pasáži vznikl Městský rozvojový fond Pardubice, ale díky mnoha projektovým změnám, řešením sousedských vztahů a také upřednostnění jiných staveb (Aréna Pardubice) došlo k mnohaletému posunu. Projekt rekonstrukce Machoňovy pasáže architekta Miroslava Petráně byl realizován až v letech 2011 až 2013.

Machoňka fest je best

Dnes už je zase Machoňova pasáž nádherným a velmi živým místem v centru Pardubic. Vrátila se do ní kavárna, obchody i instituce. A pasáž má i svoje divadlo. Divadlo Exil sídlí v suterénu a v repertoáru má v tuto chvíli 10 různých představení.

V suterénu je také expozice Paměti národa Tichá hrdinství, která velmi moderně vypráví na příbězích pamětníků dějiny 20. století. Paměť národa pořádá každé pondělí v 18:30 besedy se zajímavými hosty na témata trápící současnou společnost. A dvakrát ročně pořádá Paměť národa festival přímo v pasáži, květnový vztažený k výročí vítězství nad nacismem (Machoňkafest) a listopadový připomínající Den boje za svobodu a demokracii.