O morbidních věcech s elegancí a vtipem. Takové jsou písničky Michala Horáka
Michal Horák letos oslavil 24. narozeniny. Tvůrčí osobností byl ale už od mala. Přes dětské básničky se postupně dostal ke skládání hudby a psaní textů. Jeho úspěšnost dokládá například loňská výhra ankety Český slavík v kategorii Objev roku.
Michal Horák složil svou první píseň Michalovo akvárko v osmi letech. Intenzivněji se ale skládání začal věnovat ve třinácti. Jeho hlavní inspirací byl Tomáš Klus a Beatles. Dnes je z Michala poměrně známý písničkář s širokým spektrem fanoušků. „Vnímám to tak i na koncertech. Jsou tam lidi ve věku nula až sto,“ usmívá se Michal.
O lásce i mrtvém křečkovi
Témata písniček Michal čerpá hlavně ze svého života. Často tak zpívá o škole, o nezdařené lásce nebo o příbězích, které mu někdo vyprávěl. „Nevím, jak se to stalo, ale dost se rozšířily moje písničky o mrtvých zvířátkách. Vždycky se ke mně dostala nějaká historka, jak třeba křeček nebo pes zhynul velmi vtipnou cestou. Usoudil jsem, že je to díra na trhu, tak jsem se toho chopil. Lidem jsem se celkem trefil do gusta, což je s podivem,“ říká písničkář.
Michal hraje na piano, kytaru, foukací harmoniku, akordeon a další nástroje. Na většinu z nich se přitom naučil hrát sám. Na koncertech někdy hraje také na heligonku, což je dnes už skoro historický nástroj podobný akordeonu. „Zajímavé je na tom to, že je to absolutně nekompatibilní nástroj s kterýmkoliv jiným nástrojem, protože je pouze v jedné tónině,“ vysvětluje Michal Horák.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
