O Telecím psal Jirásek a dnes se tam točí filmy

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lukasova zpívající lípa v Telecím inspirovala Jiráska i Novákovou

Příběh Lukasovy zpívající lípy v Telecím inspiroval Aloise Jiráska, o tamním knězi Šmatlánovi zase psala Teréza Nováková. I dnes obec inspiruje umělce. V tamní vesnické památkové zóně natáčeli třeba pohádku Nejlepší přítel nebo Četníky z Luhačovic.

Telecí leží 12 kilometrů od Poličky a zřejmě vzniklo zároveň s tímto královským věnným městem v roce 1265. První písemná zmínka o Telecím pochází ale až z roku 1403. Obec leží v malebném údolí Českomoravské vrchoviny. Je to velmi půvabná obec s řadou historických staveb, především s patnácti dochovanými roubenými statky tzv. poličského typu. A právě díky nim je tam vyhlášena vesnická památková zóna, kterou s oblibou navštěvují nejen turisté, ale i filmaři.

Katolický i evangelický kostel

Nejstarší památkou v obci je katolický gotický kostel sv. Máří Magdaleny z poloviny 14. století. Stavbě, kterou v průběhu let barokně přestavěli, pak v 19. století vrátili její původní gotickou podobu. Zajímavé je, že kostel nemá věž. Ta stojí opodál samostatně a je vlastně vstupní bránou do okolí kostela a na hřbitov. Hranolovitá zvonice s dřevěným podsebitím pochází zřejmě z 16. století a působí spíše jako věž nějaké tvrze. Není divu, že v minulosti sloužila místním jako obranná věž proti nájezdům nepřátel.

Gotický kostel ze 14. století je dominantou obce

O několik století mladší, ale větší je potom druhý kostel v obci. Jde o evangelický kostel toleranční z roku 1783. Obec byla a je převážně evangelická a po vyhlášení svobody vyznání se tam k protestanské víře přihlásilo potřebných 500 lidí už za dvě hodiny! Bylo to u tehdejšího rychtáře France Šmatlána, který se stal inspirací Teréze Novákové k románu Jiří Šmatlán. A na faře u kostela se pak scházela za druhé světové války známá odbojová organizace. Dnes na to upozorňuje památník.

Od Broučků k Lukasově zpívající lípě

Evangelickým farářem býval v 19. století v obci Václav Karafiát, strýc Jana Karafiáta, autora slavných Broučků. Ostatně Jan Karafiát byl také vysvěcen na kněze a v Telecím sloužil svou první bohoslužbu. Řadu let před tím už ale s oblibou prý každý týden chodil z rodného Jimramova za strýcem do Telecího. Zpáteční cesta údolím Svratky za tmy plné světlušek mu zřejmě byla inspirací pro napsání jedné z našich nejslavnějších dětských knížek. Příběhů a pověstí je v Telecím mnoho.

U Telecího protéká řeka Svratka

Ten nejslavnější je o tzv. Lukasově zpívající lípě, dnes přes 750 let starém stromě, který je druhou nejstarší lípou u nás. Pojmenovaná je po majitelích statku, u kterého stojí. A proč zpívající? Ve vykotlaném kmenu už tehdy mohutného stromu prý ukrýval v době pobělohorské jistý hluchý stařeček Jiroušek zakázané českobratrské knihy. Uprostřed mohutného stromu je pak také přepisoval pro své přátele. A aby mu to šlo lépe od ruky, zpíval si. Lidé, kteří kolem procházeli, pak neviděli nikoho, jen slyšeli zpívat strom.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...