Objevte krásu zatopených lomů a žulových skal. Geopark Železné hory nikdy nezavírá

Železné hory jsou fenomén. Jsou protkané sítí značených turistických tras, naučných stezek a cyklotras. Vydat se můžete dokonce po geocyklostezce.

Území Národního geoparku Železné hory má plochu 777 km čtverečních. Severní hranici tvoří Chrudim, jižní Chotěboř, kde geopark zasahuje do kraje Vysočina. Západní hranici vymezují Chvaletice a nejvýchodnější částí jsou Nové Hrady.

Procestovat Železné hory za jeden den asi nestihnete, ale vybrat si svoje cíle podle toho, co vás konkrétně zajímá, není složité. Webové stránky Geoparku Železné hory jsou velmi přehledné a detailní. Nabízejí hlavně informace o evropsky výjimečných geologických lokalitách a způsobu, jak se k nim dostat.

Územím geoparku vás provede přes dvacet naučných stezek. Geopark nabízí několik stálých venkovních expozic s geologickou tématikou, která se samozřejmě prolíná s lidskou činností. Geoparkem Železné hory vedou dnes tři geocyklostezky.

MAGMA (slovy autorů je to Malebný Geologický Maglajz) byla vůbec první cyklostezkou svého druhu v Česku. Projet se po ní můžete od Hlinska po Chrudim a na téměř šedesáti kilometrech uvidíte nejvzácnější geologické lokality a zajímavé útvary. Informační tabule vás přitom nezavedou jen do světa geologie. Dozvíte se o historii místa, které jste právě navštívili a další zajímavosti o zdejší přírodě.   

Zatopené lomy jako z filmového plátna  

Okolo Skutče se od 19. století těží kámen ve velkém, zlatá éra místním dolům nastala hlavně za první republiky. Zdejší bohatou kamenickou činnost připomíná Žulová stezka. Je dlouhá 4.5 km, má 17 zastavení a vede poměrně nenáročným terénem, zalesněným návrším zvaným Horky. Začíná u skutečské plovárny a na trase potkáte několik velkých informačních tabulí.

Lom Kaňon

Infopanely vypráví příběh vzniku a vývoje kamenictví, ale dozvíte se na nich také zajímavosti o zdejším lese. Uvidíte historické fotografie přímo z lomů a pomocí systému QR kódů si můžete na chytrých telefonech prohlédnout i videa o kamenické výrobě. Zdejší zatopené lomy vytvářejí skutečně romantickou kulisu, pohled na Andrusivův lom, Kaňon nebo Zvěřinov je nezapomenutelný.

Srdcem geoparku je Seč

Cesta Železnými horami může klidně připomínat tak trochu filmovou Cestu do pravěku. Vlastně ještě dál. Období starohor můžete na vlastní oči vidět na skalnatém ostrohu se zříceninou hradu Oheb, který se vypíná nad Sečskou přehradou. Ta je vlastně i pomyslným srdcem geoparku, nachází se zhruba uprostřed a není bez zajímavosti, že i ostrov uprostřed přehradní nádrže má tvar srdce.

Sečská přehrada je pomyslným srdcem Geoparku Železné hory

S prvohorami se můžete setkat v Horních Raškovicích na Pardubicku, které kdysi byly osadou kameníků. Vyráběli tam hlavně mlýnské kameny. Pod tamní rozhlednou Barborka si určitě prohlédněte venkovní geologickou expozici, která představuje nejrůznější typy hornin.

Za faunou i flórou druhohor se můžete vypravit do Skály a Podskály poblíž Vrbatova Kostelce. V romantickém údolí potoka Žejbro se vám může klidně stát, že najdete zkameněliny z počátků křídového moře. A v Dolech u Luže, v břehu nad korytem říčky Krounky, dokonce uvidíte i uhlí z období druhohor, které v současné době představuje velmi cenný zdroj informací hlavně pro paleobotaniky.

Spustit audio
autor: BRA

Odebírat podcast

Související