Oheň se musí udržovat

Všichni to známe. Stěžujeme si. Někdo více, někdo méně. Partneři si stěžují na sebe navzájem, děti si stěžují na rodiče a rodiče na děti. Učitelé si stěžují na žáky a žáci na učitele.

Zákazníci si stěžují na prodavače a prodavači na zákazníky. Policajti si stěžují na občany a občané na policajty.  Politici na novináře, novináři na politiky. Sousedé na sousedy. Úřady na občany, občané na úřady. Pacienti na lékaře, lékaři na pacienty.

Zkuste si přidat další dvojice! Vzpomeňte si, kdo si ještě na koho může stěžovat, a zjistíte, že teoreticky si všichni stěžují na všechny a to tak, že furt!  

Před pár měsíci jsme na chalupě udělali oheň a opékali špekáčky. Aby oheň hořel a špekáčky se opekly, museli jsme pro to něco udělat. Nebylo toho hodně, ale byly to věci, které se prostě udělat musely.

Například je potřeba mít řádně zabezpečené místo na oheň, nejlépe na vlastním pozemku, potom je důležité suché dřevo a zápalky. A špekáčky, samozřejmě, ty jsou, řekla bych, dost důležité.

I klacek, na kterém se špekáčky opékají, je důležitý, protože když bude krátký, neopeče se špekáček, ale vaše ruka. Neměla by také chybět hořčice! A chleba a pivo!

A když oheň začne plápolat, musíme ho udržovat, aby hořel po dobu, nezbytnou k opečení špekáčků.

Popisuju proces opékání špekáčků, který všichni známe, jenom proto, abych vám přiblížila svoji následující úvahu.

Všechno, co nás potkává, vychází z nás. To jednou někdo řekl, i to někam napsal, já si to přečetla a zapamatovala si to.

Takže, když například chci, aby se mě můj partner zeptal, co jsem dělala celý den, co bylo v divadle, jaká byla cesta z Prahy atd., měla bych o něho projevovat stejný zájem a klást mu podobné otázky.

Mužům trvá většinou déle, než jim dojde, že i oni by se mohli své ženy zeptat na to, na co se jich ona ptá už řadu let, ale když jim to konečně dojde a poprvé se zeptají, co jsi dneska dělala, řeknu vám, je to milé a za tu několikaletou námahu to stálo…

Pokud tedy chceme, aby měl partner zájem o nás, měli bychom mít zájem o něho i my. Pokud chceme, aby nám oheň hořel, musíme ho udržovat.

Nechci se pouštět na tenký led a tvrdit tady, že totéž platí na školách, úřadech, v nemocnicích a prostě všude, ale troufám si tvrdit, že v partnerství to platí stoprocentně.

Přece se říká, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá, že? Takže když něco chceme, musíme pro to něco udělat.

Když si chceme opékat špekáčky, musíme rozdělat oheň a dokud máme co opékat, musíme přikládat a přikládat a přikládat.

Když chceme mít příjemné vánoční dny, měli bychom se na chvíli zastavit a svého partnera konečně uvidět, protože, přiznejme si to, v předvánočním čase na nějaké zastavení, nebylo moc času.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.