Originální šperkařka kombinuje hlínu s cínem. Ráda tvoří anděly i lapače světla
„Rozhodně netvořím podle pravítka. Chci, aby všechno bylo v pohybu, roztančené,“ svěřuje se Monika Jará
Šperky a další umělecké předměty z dílny Moniky Jaré jsou snadno rozpoznatelné. Umělkyně z Horky u Chrasti kombinuje hlínu s cínem, což je velmi neobvyklé. A přidává další techniky. V posledních letech se zhlédla ve skle. Hlavním motivem její umělecké práce jsou andělé.
„Neznám nikoho dalšího, kdo by kombinoval hlínu s cínem. A dělám hodně vitrážové věci. Ale rozhodně ne podle pravítka. Chci, aby všechno bylo v pohybu, roztančené,“ svěřuje se Monika Jará, která navíc učí v Chrasti na Základní umělecké škole a na základní škole vede keramický kroužek pro dospělé.
Lapač světla jako dárek
Monika Jará promítá ve svém díle několik uměleckých dovedností - šperkařinu, tiffany techniku a vitráž. Práce se sklem ji velmi oslovuje.
„Připravím sklo, nařezu ho, obrousím a oblepím. Pak obtáhnu drátkem z každé strany a teprve pak buduju objekt. U andílka je potřeba základna, aby stál, k tomu používám hutné sklo. Když je sklo spojené do vitráže, dozdobuju ho šperkařinou. Výsledkem je tento plastický anděl. Dělám ale i velké plastiky,“ popisuje šperkařka.
Monika Jará se rozhodně nevyhýbá novým nápadům. „Říkala jsem si, že teď jsou oblíbené různé lapače snů. Tak mě napadl lapač světla. Světla proto, že tam přidávám křišťálové sklo, a když ho pověsíte do okna, tak hází duhové odlesky po celé místnosti a to je moc hezké,“ popisuje šperkařka lapač v podobě kruhu, ze kterého visí drobné kamínky. Podle šperkařky ale ubývá sklářek, které se zabývají výrobou ručně dělaných kamínků. Většina z nich je už v důchodovém věku.
Jak to vypadá na keramickém kroužku u Moniky Jaré? Poslechněte si záznam pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
