Skleněná výstava ještě víc připomíná Pardubice. Přibyl do ní městský ruch

„Výstava je v nádherných prostorách orientovaných zhruba jihozápadním směrem. Zážitek návštěvníka je i během dne každou hodinu jiný. Zachycujeme vývoj fenoménu originální sklářské autorské tvorby od poloviny 20. století do současnosti. Kolegové z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze to možná trochu neradi slyší, ale jde vůbec o nejrozsáhlejší výstavu podobného druhu u nás,“ říká kurátor sbírky skla Jan Ivanega.

Otisk Křena

Dlouholetý kurátor uměleckoprůmyslových sbírek Ivo Křen je v expozici doslova všudypřítomný. Vznikla dokonce i Studijní knihovna Iva Křena. „Tímto počinem jsem se loni rozhodl Ivošovu památku připomenout. On za svá dlouhá léta muzejního působení shromáždil ohromující soubor odborné literatury věnované sklu. Nebylo to zkatalogizováno, proto jsem se toho ujal. Knihovna je k mé velké radosti badatelsky využívaná. Ivovy znalosti a zkušenosti tímto způsobem žijí dál,“ myslí si Ivanega.

Expozice S.K.L.E.M na zámku v Pardubicích|foto:Východočeské muzeum v Pardubicích

Výstavní prostory mají podobu imaginárního města, která může, ale taky nemusí evokovat Pardubice. „Máme tam Machoňovu pasáž. Aktuálně jsme výstavu dílčím způsobem obměnili. Její součástí je i taková zvuková stopa, která nově zachycuje zvuky právě z Pardubic. Asi před dvěma týdny se expozice znovu otevřela po dokončení opravy podlahy, a to dřív, než se čekalo.“

Satirik a jeho bestie

Na sobotu 5. března připravil Ivanega komentovanou prohlídku expozice S.K.L.E.M., tentokrát po stopách Jaromíra Rybáka a Jaroslava Matouše. Touto dobou si zrovna připomínáme výročí narození těchto dvou významných sklářských výtvarníků. Rybákovi bylo 70 a Matouš by oslavil 81. narozeniny.

Expozice S.K.L.E.M na zámku v Pardubicích|foto:Východočeské muzeum v Pardubicích

Oba patřili do výtvarné skupiny Rubikon, tedy do volného sdružení sklářských výtvarníků. Během komentované prohlídky uvidíte i jejich díla, na která v expozici nezbyl prostor. „Rybák je velký satirik, milovník života, milovník neznámého. V jeho tvorbě nejsme navenek svědky na první pohled něčeho krásného, ale i tak je to dílo fascinující. Zabývá se různými potvorami, dělá takové bestie ze skla, z bronzu a z kombinace těchto materiálů. Zároveň se podíváme i na jeho fantastický křišťálový betlém.“

Matoušovo dílo je podle Ivanegy do jisté míry odlišné. „Vychází hlavně z malířských pozic, zatímco Rybák má zkušenosti spíš sochařské. Přesto oba spojuje materiál. Tvořili v hutnickém skle. Matouš vycházel ze zážitků z krajiny. Narodil se v Hlinsku a celý život se tam vracel, aby na Vysočině nacházel inspiraci pro své práce.“