Ornitolog Miroslav Dusík žije s žebříkem na rameni

6. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ornitolog naleleze každý den k budkám po žebříku stovky metrů

Miroslav Dusík většinu pracovní doby tráví v lese. S žebříkem rozmísťuje na stromy ptačí budky, které pak kontroluje, čistí a opravuje. Ornitolog se tak stará o biologickou ochranu lesů, luk a polí. V dnešních lesích totiž chybí dutiny, kde by mohly dutinové druhy hnízdit a kvůli absenci přirozených predátorů pak hrozí přemožení škůdců.

S Miroslavem Dusíkem si dáváme schůzku na okraji lesa. Přijíždí v dodávce, na střeše auta jsou dva žebříky. Kombík je plný ptačích budek a nářadí. Nasedám a po chvíli jízdy zastavujeme na lesní cestě. „Teď budeme kontrolovat budky. Je doba, kdy si ptáci vymezují teritorium a hledají hnízdiště. Dnešní kulturní lesy jsou ve velmi dobré kondici. To je ale problém pro ptáky, kteří potřebují k hnízdění dutiny. Ty jsou ale v oslabených stromech a takových je dnes minimum. Právě proto pomáháme ptákům tím, že v lesích rozvěšujeme budky,“ vysvětluje muž v kšiltovce a pracovní kombinéze a bere na rameno jeden z teleskopických žebříků.

Od stromu ke stromu, od budky k budce

Brzy se zastavujeme u jedné z budek zavěšené přibližně 3 metry nad zemí. „Sýkory už začínají obsazovat budky a stavět hnízda. Brzy začnou snášet vajíčka. Podle počtu vajec můžeme odhadnout, kde se hmyz přemnožuje. Když je dost hmyzu, mají až 12 vajíček,“ vysvětluje za zpěvu sýkor ornitolog žijící v Jablonném nad Orlicí.

Čtěte také

„Tohle je sýkora koňadra. Zpěvem si sameček vymezuje teritorium a hájí ho proti ostatním samečkům,“ říká Miroslav Dusík, oddělává stříšku budky a nachází základy hnízda právě sýkory koňadry.

V lesích na pomezí Pardubického a Královéhradeckého kraje rozmísťuje nejčastěji budky pro zmíněné sýkory koňadry, modřinky, uhelníčky, parukářky, babky a sýkora lužní. Hnízdí vedle sebe a každý druh loví v jiném místě porostu. Třeba modřinka sbírá hmyz na koncích větviček a listech, koňadra pak na silnějších větvích. Vlastně si jednotlivé druhy nekonkurují a ošetřují celý les,“ vysvětluje Miroslav Dusík.

Budkař naleze denně stovky metrů

„Malé druhy pěvců sežerou denně tolik hmyzu, kolik samy váží. Třeba koňadra až 12 gramů. Když si pak vezmeme, kolik mají mláďat a každá sýkora sežere ročně 4 kilogramy hmyzu a na těch porostech je to znát, tam pak nedochází k problémům s přemnožením hmyzu,“ popisuje princip biologické ochrany Miroslav Dusík.

Do důchodu se rozhodně Miroslav Dusík nechystá. Svoji práci miluje

V sousední budce nacházíme zbytky sršní plástve. Právě vosy a sršně také chrání les před hmyzími škůdci. „Pro les jsou velmi důležité. Rozvinutý roj dokáže ročně posbírat tolik hmyzu jako rodina sýkor. Jsme rádi, že v těch budkách jsou. Do lesa prostě patří,“ usmívá se Miroslav Dusík.

Za den zkontroluje 67letý muž stovku budek: „Je to tak trochu sport. Celý den jsem na nohou, do některých budek musím opakovaně, takže denně našplhám po žebříku stovky metrů.“

Ornitolog se svému koníčku,  který se stal jeho prací, věnuje už 50 let. Dnes se stará o 6 tisíc budek pro zpěvné ptáky a 3 tisíce budek pro sovy a poštolky. Autem přejíždíme doprostřed louky u Hoděšovic na Pardubicku. Na betonovém sloupu elektrického vedení je budka vyrobená z plastového nádoby. Místo klasického kruhového vletového otvoru je z jedné strany prakticky celá otevřená.

Miroslav Dusík opírá o strom žebřík a s budky vylétá poštolka. „V budce je 7 vajíček, musíme pospíchat, aby nevychladla.“ Pták nás ostražitě pozoruje zpovzdálí, a když odjíždíme, do hnízda se vrací.“ Rodina poštolek obhospodaří 100 hektarů, ale v některých případech může lovit i 5 km od hnízda. Dravci vidí jinak než my, vidí žlutě moč hlodavců na myších cestičkách, a tak poznají, kde jsou a může je efektivně lovit. Miroslav Dusík proto spolupracuje také se zemědělci.

Bez návratu k přírodě to dál nepůjde

Dutinových ptáků ubývá právě kvůli tomu, jak se o lesy staráme. Pak hrozí přemnožení škůdců. Právě proto je dnes práce ornitologa – budkaře tak důležitá. Miroslav Dusík věří, že ekologické zemědělství zahrnující biologickou ochranu lesů, luk a polí může situaci s ubývajícími ptáky napravit. Proto je součástí jeho práce i sbírání dat pro výzkum ptáků a jejich roli v ekosystému.

Právě v osvíceném a šetrném hospodaření vidí Miroslav Dusík šanci nejen pro ptáky a také pro lidstvo: „Jestliže chceme přežít, být zdraví, mít zdravé děti, tak se musíme vrátit zpátky a jednat tak, abychom přírodu a tím i sami sebe nepoškozovali.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.