Nejlepší hmyzí letci s nejdokonalejším zrakem. Jak se fotí vážky?

15. březen 2021

Největší audioportál na českém internetu

Vážka červená, sameček | Foto: Hana Balašová

Jak se přiblížit k vážce, aby neuletěla? Hana Balašová má na to trik

Od osmnácti let se věnovala cyklistice, po úrazu ale musela pověsit kolo na hřebík a uchválily ji vážky. I když to není vůbec snadné, jejich focení baví Hanu Balašovou už devět let.

„Je to o trpělivosti, ale také o znalosti dané lokality. Není to o tom, že se za nimi honíte, vážky mají teritoriální chování, takže některé druhy mají třeba svůj oblíbený klacík, kde sedají,“ popisuje způsob focení vážek Hana Balašová. Někdy jde štěstí naproti a sama pro vážky připraví klacíky na sezení.

Spící vážka neuletí

Když venkovní teploty klesnou, vážky znehybní a to je podle Hany Balašové další trik. „Přijdete k lokalitě ještě za tmy, najdete spící vážky, někdy jsou ještě krásně orosené. Takže si ustřihnu stéblo i s vážkou, nastavím, jak potřebuji a čekám na první nádherné světlo. A pak už stačí jenom vyfotit a v sedm hodin je hotovo a jde se domů.“

Vážka podhorní, sameček

Vážky, šídla, kudlanky

V České republice žije asi 73 druhů vážek, na Chrudimsku, na které se Hana Balašová zaměřuje to je asi 48 druhů. Občas ale dorazí i návštěvníci z velkých dálek. Třeba při loňské migrační vlně přiletělo až z Afriky šídla hnědá: „Tady nakladla, vylíhla se, ale už nedokáží pokračovat ve vývoji.“

I v Pardubicích můžete narazit na zajímavé druhy. „Našla jsem klínatku vidlitou, to je první výskyt tady, v Nemošicích na Chrudimce. Jinak tu žijí další tři druhy klínatek,“ říká Hana Balašová, která se kromě vážek zaměřuje také třeba na žáby, nebo kudlanky.

Šídlo červené, sameček

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.