Otakar Tvrdý: hudba je pro mě celoživotním koníčkem

Dirigent Otakar Tvrdý
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dirigent Otakar Tvrdý

Narodil se v Kolíně v roce 1933 do hudební rodiny a hudbě zasvětil celý svůj život. Jeho vyvoleným nástrojem se stal lesní roh. Ale stejně dobře hraje také na klavír. Hornista, dirigent, klavírista a pedagog Otakar Tvrdý se rozpovídal o svém životě a začal tím, jak se dostal do Pardubic.

 

“Byl jsem v Kolíně do 14 let, pak jsem šel do Prahy, kde jsem byl 31 let. Z České filharmonie jsem ale musel odejít. V Pardubicích se v roce 1978 zakládala konzervatoř, proto jsem šel do Pardubic učit,“ vypráví Otakar Tvrdý.

Od klavíru k horně

A jak se klavírista dostal k neobvyklému nástroji, jakým je lesní roh? „Já jsem hrál nejdřív na klavír. A na gymnáziu v Kolíně se zakládal symfonický orchestr. Mě se tehdy líbil lesní roh, hlavně jeho zvuk. To jsem ještě nevěděl jak těžká hra na něj je. Výška tónu se netvoří jen mačkáním prstu. Tam je to především o rtech, jak je napnete a o dechu. A to jsou jen fyzické předpoklady, to hlavní je v hlavě,“ vysvětluje Otakar Tvrdý.

Lesní roh byl původně lovecký nástroj, používaný pro hraní famfár a signálů při lovu zvěře. „On to také hned nebyl lesní roh. Až když se vývojem se dostal do orchestru, tak se mu tak začalo říkat,“ přibližuje Otakar Tvrdý historii nástroje.

I když dirigování Otakar Tvrdý vystudoval, původně se mu věnovat nechtěl. „Kolínské filharmonii odešel ze dne na den dirigent, tak požádali mě. Zkusili jsme to a zůstal jsem tam nakonec 15 let. Dirigování mě bavilo, ale nebavilo mě, jak špatná byla docházka na zkouškách,“ vzpomíná Otakar Tvrdý.

Jedním z mnoha prestižních těles, kde Tvrdý působil, byla Česká filharmonie, tu ale musel opustit: “Byl jsem tam 18 let, ale když nás obsadila vojska pěti států, tak jsem s tím nesouhlasil a měl jsem potíže s STB. Musel jsem odejít z pražské konzervatoře i filharmonie.“

Pedagogická činnost

Dlouhé roky Otakar Tvrdý hru na lesní roh také učil: „Ze začátku bylo žáků dost, ale během let se jich hlásilo stále méně. Největší talenty byly také spíš na začátku, později jich ubývalo.“ Dodnes si ale na ty nejlepší dobře pamatuje: „Bohouš Med, který se uplatnil v Brazílii, Jirka Sedlák, kterého si vybral dirigent Pedrotti do Itálie. Pak jsem měl žáky, kteří vyhrávali soutěže, to byl třeba David Ryšánek. V soutěži International Horn Society v Americe získal druhé místo, to byl ohromný úspěch. A první cenu na mezinárodním Concertinu Praha získal Pavel Jirásek.“

29. dubna 2020 převezme Otakar Tvrdý ve Východočeském divadle Cenu za zásluhy o Pardubický kraj: „Radost mi to udělalo, ale myslel jsem si, že tady jsou důležitější lidé než já.“

A čemu se věnuje ve volném čase: „Teď, když už nehraji na dechový nástroj, se věnuji spíš kompozici. Zatím píšu devátý opus a pět z nich už bylo provedeno. Největším koníčkem pro mě celý život byla a stále je hudba.“

Spustit audio

Související