Padákoví andělé

Operace Anthropoid

Z britského letiště vzlétl 28. prosince 1941 letoun s třemi výsadkovými skupinami. První opustili letadlo parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří měli v protektorátu zabít Heydricha.

Skupina Anthropoid letěla společně s týmem Silver A a Silver B. Vysazeni měli být mezi Rokycanami a Plzní, ale díky navigační chybě seskočili na východ od Prahy u obce Nehvizdy. Na kontaktní adresy se dostali velmi rychle a už třetí den po seskoku na Silvestra roku 1941 přijel Jan Kubiš do Prahy.    

Přípravy na atentát začaly okamžitě. Jako jediné vhodné místo vybrali prudkou zatáčku v Holešovičkách. Muž č.1 měl zaútočit bombou na auto a tak ho v zatáčce zastavit, druhou bombu měl vhodit do vozu, zbraň měl použít pouze v případě, že by útok bombou nevyšel.  

Českoslovenští vojáci během výcviku ve Skotsku

Situace se ve chvíli atentátu přímo na místě velmi zkomplikovala, jindy liduprázná zatáčka byla najednou plná lidí, kteří přicházeli na přijíždějící tramvaj. Jan Kubiš minul Heydrichův vůz, bomba spadla na zadní stupačku automobilu, a k tomu Gabčíkovi selhala zbraň, zasekl se náboj v hlavni jeho Sten Gunu. Zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha přesto výbuch bomby smrtelně zranil, Čechy nenáviděný Heydrich na následky zranění 4. června 1942 umírá. 

Ihned po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a uzavřena Praha. Němečtí okupanti se mstili brutalitou, jaká neměla v našich zemích srovnání. Přišlo vyhlazení Lidic  a Ležáků, tisíce lidí skončily na popravištích nebo v koncentračních táborech.

Jan Kubiš a Jozef Gabčík umírají 18. června 1942 spolu s dalšími pěti parašutisty po nerovném boji s německými okupanty v chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Praze.

autor: KSA
Spustit audio

Související

  • Lesníci a hajní v odboji

    Pracovat za války v lese a nezajímat se o odboj, to prostě nešlo.

  • Telegrafia matka Tesly

    Byl to jeden z největších podniků v Pardubicích. Prošly jím tisíce zaměstnanců, někteří zde získali vzdělání, jiní praxi, ale mnozí zde strávili celý svůj profesní život.

  • Zapomenutá historie Choceňského Polska

    Během první světové války našlo 22 tisíc válečných uprchlíků přechodný domov  v samé blízkosti Chocně. Během podzimu roku 1914 zde vyrostla baráková kolonie.