Padákoví andělé

Operace Silver A a Silver B

Když se parašutisté ze skupiny Silver A potkali na letišti v britském Tangmere s výsadkáři z Anthropoidu a Silver B, byli překvapeni.  Letěli do protektorátu jedním letadlem, a protože to pro Silver A byl už čtvrtý pokus o vysazení, byli smířeni s tím, že posnídají opět v britské jídelně.

Letoun Halifax vzlétl 28. prosince 1941, letěl přes Francii a Německo a nevyhnul se ostřelování. Pravděpodobně v důsledku toho ztratil navigátor orientaci a letadlo se všemi třemi výsadkovými skupinami na palubě letělo o 70km severněji než byl původní plán. Po Anthropoidu seskočili do protektorátu u Podmok parašutisté Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček (Silver A) a pár desítek kilometrů dál na východ u Kasaliček Jan Zemek a Vladimír Škacha (Silver B). 

Hlavním úkolem výsadku Silver A bylo zajistit rádiového spojení s Londýnem. K tomu byli vybaveni vysílačkou s krycím názvem Libuše. Radiotelegrafistovi Jiřímu Potůčkovi se obostranné spojení s Londýnem povedlo 15. ledna 1942.

Druhým úkolem Silver A bylo spojení s domácí odbojovou organizací Obrana národa a koordinace dalších vysazených parašutistů. Jiří Potůček vysílal z několika různých míst ze strojovny lomu Hluboká, Lázní Bohdaneč nebo Bohdašína, všichni byli kryti falešnými doklady. Alfréd Bartoš, který žil před válkou v Sezemicích a studoval v Pardubicích užíval falešné identity Josefa Motyčky. V Pardubicích byl známý a lidé ho poznávali na ulici, přesto ho nikdo neudal. A podrželi ho i čeští četníci při kontrole policejních přihlášek.

Konce války se ani jeden z parašutistů ze Silver A nedožil. Josef Valčík zemřel vlastní rukou 18.června 1942 v kryptě pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze, Alfréd Bartoš taktéž vlastní rukou 22. června 1942 v centru Pardubic a Jiřího Potůčka 2. července 1942 zastřelil český četník Karel Půpán v Trnové u Pardubic. Potůčkova poslední zpráva pro Londýn zněla takto:

Silver B mělo za úkol předat radiostanici s krycím názvem Božena domácí odbojové organizaci ÚVOD. Bohužel se vysílačka při dopadu poškodila. Parašutisté Zemek a Škacha se spojili s domácím odbojem, přestože neuspěli na kontaktních adresách, které dostali v Londýně. Oba se konce války dožili: Vladimír Škacha v koncentračním táboře Flossenbürg, Jan Zemek u partyzánů na Moravě.  

autor: KSA
Spustit audio

Související

  • Lesníci a hajní v odboji

    Pracovat za války v lese a nezajímat se o odboj, to prostě nešlo.

  • Telegrafia matka Tesly

    Byl to jeden z největších podniků v Pardubicích. Prošly jím tisíce zaměstnanců, někteří zde získali vzdělání, jiní praxi, ale mnozí zde strávili celý svůj profesní život.

  • Zapomenutá historie Choceňského Polska

    Během první světové války našlo 22 tisíc válečných uprchlíků přechodný domov  v samé blízkosti Chocně. Během podzimu roku 1914 zde vyrostla baráková kolonie.