Padákoví andělé

Operace Antimony

Byl to první výsadek do protektorátu po atentátu na Heydricha a jeho hlavním úkolem bylo obnovit spojení Londýna s domácím odbojem.  

V podvečer 24. října 1942 vzlétlo z britského letiště letadlo s excelentním pilotem RAF ppor. Leo Anderlem. Říkalo se o něm, že dokáže vysadit parašutisty na střechu kontaktní adresy. Na to spoléhali i tři parašutisté z Operace Antimony - nadporučík František Závorka, četař Stanislav Srazil a radiotelegrafista svobodník Lubomír Jasínek. Až na zemi u prvního ukazatele zjistili, že se Anderle tak úplně netrefil. 

Leo Anderle po výsadku skupiny Antimony otočil letadlo na Pardubice a nad letištěm shodili 6 bomb na hangáry a vojenské baráky, což byla krycí akce chránící parašutisty. Leo Anderle se tímto zapsal jako jediný československý příslušník RAF, který přímo napadl cíl na československém území. 

Parašutisté z Antimony měli obnovit spojení exilové vlády s domácím odbojem. Z toho důvodu sebou do protektorátu přinesli tři radiostanice. Jednu měli sami používat, druhou měli předat ÚVODU a třetí členům Silver A. Ze zadaných úkolů je zřejmé, že Londýn neměl žádné informace o situaci v protektorátu po heydrichiádě. Parašutisté se nemohli setkat s posledním ze Tří králů štábním kapitánem Morávkem, který byl už půl roku po smrti, stejně jako s Alfrédem Bartošem a Jiřím Potůčkem ze Silver A, kteří zemřeli během heydrichiády.

Nešťastné napojení na domácí komunisty

Gestapo během heydrichiády silně narušilo domácí odbojovou síť a parašutisté z Antimony jen těžko hledali pomoc. Komunistický odboj z okolí Čelákovic jim přislíbil spojení s Bartošem (5 měsíců mrtvým) a vylákal na nich část peněz, dvě vysílačky a nakonec i poselství od prezidenta Beneše a ministra obrany Ingra. Vše u nich o pár týdnů později našlo gestapo a navíc získalo informace o přesunech příslušníků desantu.

Koncem listopadu se výsadkařům z Antimony podařilo spojit s Vladimírem Krajinou, představitelem ÚVODU, který ovšem po heydrichiádě ztratil většinu kontaktů i svůj vliv v domácím odboji. Přesto navázali spolupráci a Krajina přes Jasínkovu vysílačku poslal do Londýna několik zpráv.

Živé nás nikdy nedostanou! 

K vyzrazení Antimony dopomohl konfident Karel Čurda. Závorka s Jasínkem se ukrývali v domku Emila Lukeše u plovárny v Rovensku pod Troskami. Učitel z Veselé Hlaváček uzavřel s gestapem dohodu, že prozradí úkryt parašutistů, pokud se s nimi bude nakládat jako s válečnými zajatci a pokud se on sám bude moci zabít. 

František Závorka s Lubomírem Jasínkem se raději otrávili, než by se dostali do spárů gestapa. Stanislav Srazil byl dopaden později 16. ledna v Horní Kalné a pod nátlakem přinucen podílet se na radiové protihře Hermelín. Srazilovy depeše ale obsahovaly varování, která měla Londýn na falešné zprávy upozornit. Gestapo časem vyhodnotilo radiovou hru jako neužitečnou a spojení ukončilo. Stanislava Srazila, posledního ze skupiny Antimony, převezli do Terezína a 20. dubna 1944 popravili. 

Spustit audio

Související

  • Lesníci a hajní v odboji

    Pracovat za války v lese a nezajímat se o odboj, to prostě nešlo.

  • Telegrafia matka Tesly

    Byl to jeden z největších podniků v Pardubicích. Prošly jím tisíce zaměstnanců, někteří zde získali vzdělání, jiní praxi, ale mnozí zde strávili celý svůj profesní život.

  • Zapomenutá historie Choceňského Polska

    Během první světové války našlo 22 tisíc válečných uprchlíků přechodný domov  v samé blízkosti Chocně. Během podzimu roku 1914 zde vyrostla baráková kolonie. 

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová