Pálení dřeva na uhlí je dnes v lese nemyslitelné. Ale milířiště tam ještě najdete
Lesy, které v minulosti pokrývaly naše území, se výrazně lišily svou druhovou skladbou. Převažovaly listnáče, hlavně buky a jedle. Do dávné historie výroby dřevěného uhlí nás v Radioporadně Českého rozhlasu Pardubice zavedl lesník Pavel Starý.
Dřevo z lesů se využívalo, jak jen to šlo. Čistotu životního prostředí naši předkové neřešili. Důležité bylo přežít. Ani uhlíři z pohádky Pyšná princezna si nemohli příliš vyskakovat
Do milíře hlavně buk
Když začaly vznikat sklárny, železné pece a vápenky, bylo potřeba hodně tepelné energie. A tak se začalo dřevo upravovat, aby bylo výhřevnější. Pálilo se přímo v lesích. Vypálené uhlí se i snadněji dopravovalo. Je totiž výrazně lehčí než surové dřevo. Pro pálení se využíval hlavně buk.
„Dřevo se pálilo v lese na milířišti. Jednalo se o terén, který byl srovnaný do roviny o rozloze několika desítek metrů čtverečních. Tam se postavil milíř. Ten se skládal z jednotlivých vrstev polen nad sebou, která byla utěsněna hlavně drny a hlínou. Po zapálení hořel milíř za omezeného přístupu vzduchu několik dní. Tento proces, při kterém docházelo k uhelnatění dřeva, se odborně nazývá suchá destilace a probíhala za aktivního přispění uhlíře. Konečným produktem bylo dřevěné uhlí. Vedlejším – bohužel – dehet. Milíř mohl pojmout až čtyřicet metrů krychlových dřeva, což je více než jeden velký kamion,“ vysvětluje lesník Starý
Jak poznat milířiště
Milířiště se dá rozpoznat i v dnešním lese, a to nejen podle urovnaného terénu. Spolehlivějším důkazem je černý půdní horizont zabarvený od dehtu a hlavně zbytky dřevěného uhlí. To si svoje vlastnosti uchovává dodnes. Milířiště jsou také důkazem nepřerušené existence lesa v daném místě a nepřímo svědčí o přítomnosti převážně listnatých lesů.
Který listnatý strom je nejodolnější a patří do současného českého lesa? Poslechněte si v záznamu pořadu.
Související
-
Lesník je v kontaktu s přírodou každý den
Denně je v kontaktu s přírodou a každý den přemýšlí, jak ten svůj kus lesa udělat zdravější, krásnější a odolnější. Milan Morch pracuje v lesích už bezmála 4 desítky let.
-
Čím víc se lesník vzdálí od přírody, tím víc ho příroda vytrestá
Pavel Starý se narodil v Čáslavi, vyrůstal na Vysočině a v Železných horách. Po gymnáziu v Chotěboři vystudoval lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně.
-
Sežrané lesy. Kůrovcová kalamita svírá Pardubický kraj
Na kůrovcové mapě už není červená jen Jihlava nebo Olomouc. Kalamita zasáhla i Pardubický kraj. Na seznamu ohrožených lokalit bylo v srpnu šest míst. Teď jich je 204.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
