Pardubice podruhé – s Arnoštem do Kunětic

25. říjen 2015

Pokud si chcete prohlédnout město Pardubice a jeho nejbližší okolí z vrchu, pak je nejlepší volbou vyhlídka z Hradu Kunětická hora. O hoře samotné, spíše kopečku, se traduje, že je to vyhaslá sopka. Není. To jí ovšem neubírá na výjimečnosti.

Zkuste zvolit trochu netradiční formu výletu a začněte jako my, cestou proti proudu, na palubě výletního parníku Arnošta z Pardubic. Plavba do Kunětic trvá půl druhé hodiny a kromě občerstvení na lodi vás čekají nádherné výhledy do okolí. Zajímavé je proplouvání plavební komorou, kdy se loď během deseti minut zvedne o čtyři metry a pokračuje v plavbě po vrchní hladině Labe. Parník brázdí Labe už patnáctý rok a po celou tu dobu ho kormidluje kapitán Václav Polák. Na palubní desce ač nekuřák má malou fajfku: „Když se fajfka zač ne třást, nedej bože, když spadne, vím, že se s lodí něco děje.“ Směje se kapitán, který po celou dobu plavby nepustí kormidlo z ruky. A dodává: „Pluju dobře, pluju dobře, pluju do břehu.“

Kapitán lodi Arnošt Václav Polák

Kunětice

Kunětice jsou jednou z nejstarších obcí Pardubicka. Podle názvu vesnice dostal jméno i kopec nad ní - Kunětická hora. První písemná zmínka o této vsi je z roku 1353. Okolí bylo ale osídleno nesrovnatelně dříve, pravděpodobně už v mladší době kamenné. Na teritoriu Kunětic byla objevena pohřebiště tzv. lidí popelnicových polí. Ti v mladší době bronzové ( 14.-10. století př.n.l.) své mrtvé spalovali na hranicích a popel ukládali do nádob na rozsáhlých pohřebištích. Bohuslav Albín ve své Miscelanea historica Regni Bohemiae z roku 1679 popisuje nálezy hliněných nádob pod Kunětickou horou, které se objevují v zemi a které ještě používají ženy v domácnosti. Domníval se však, že jde o „hříčku přírody“ a že hrnce v zemi rostou bez přičinění člověka.

Kostel v Kuněticích

Kunětice jsou dnes moderní vesnicí, nejstarším objektem je gotický kostel na návsi. Uvnitř schovává vzácné fresky z dob Karla IV. K vidění jsou ovšem jen během bohoslužeb každé sobotní odpoledne. V Kuněticích dlouho fungoval přívoz, až po válce byl ze skladových zásob americké UNRRY postaven železný most, který překlenul Labe a zjednodušil spojení směrem na Počáply a Sezemice. Most funguje pro osobní automobily dodnes. Nás vesnicí provedla starostka Jana Šilarová a pozvala nás mimo jiné na jedinečnou kunětickou zmrzlinu.

Starostka obce Kunětice Jana Šilarová

Slepá ramena Labe

Už před válkou se začaly na březích Labe stavět chatky, kam lidé z města utíkali na víkendy. Ještě větší nárůst osad přišel po válce. Pak ale přišla regulace Labe, která změnila krajinu nad soutokem s Chrudimkou. Část chatiček zmizela během stavby, některé byly přesunuty. Neporušeny zůstaly ty, které byly přímo u břehů původního Labe. S tím rozdílem, že dnes stojí u slepých ramen. Protože krajina paměť neztrácí a vodu v původních meandrech zachovává.

Franta Bartoš prožil na slepých ramenech dětství. Dnes s nostalgií vzpomíná na život pospolité společnosti, která se sem sjížděla na víkendy a především na letní prázdniny.

Hrad Kunětická hora

Oficiálně to není hrad, ale zřícenina. To ovšem kastelán Miloš Jiroušek neslyší rád. Už 22 let se snaží dostat hrad do podoby, jakou měl za první republiky. V tu dobu byla totiž „Kuňka“ nejnavštěvovanějším hradem v zemi.

Zlatá éra hradu na Kunětické hoře byla za doby Pernštejnů, kteří ji přestavěli na honosné sídlo s velkolepým opevněním. To ji bohužel nedokázalo ochránit před švédskými vojsky během třicetileté války. Hrad i samotný kopec ale ohrožovala především těžba kamene, která skončila až prodejem celého areálu Muzejnímu spolku z Pardubic.

Rytířský sál na Kunětické hoře

Prohlídky hradního paláce probíhají samostatně, bez průvodců. Ve vnitřních prostorách se pravidelně mění tematické výstavy. Ze stálých expozic si pozornost zaslouží výstava o parforsních honech, tedy lovu ve volné přírodě. Tyto hony proslavily kunětickou oblast po celé Evropě. Na jejich základě vznikl i slavný dostihový závod – Velká pardubická.

Letecký snímek Kunětické hory

Muzeum perníku a pohádek

V bývalém loveckém zámečku pod hradem je v současnosti Perníková chaloupka – tedy Muzeum perníku a pohádek. Bydlí zde také nejslavnější český „ježibabolog“ Luděk Šorm, který část své vědecké kariéry věnoval studiu fenoménu ježibab. V naučném okruhu očišťuje tuto tabuizovanou postavu a staví do správného světla mladistvé kriminální živly – Jeníčka a Mařenku. Protože on by jim ukázal: „Zač je v Pardubicích perník!“

Pokud ve zdraví přejdete čarovný les, pak vám vousatá ježibaba předvede, jak se perník dělával v devatenáctém století. Ale pozor: „Kdo lže a krade, do pekla se hrabe!“

Ježibaba v Perníkové chaloupce

Česká farma

Ať už seběhnete z hradu po asfaltové silnici, nebo projdete lesíkem od Perníkové chaloupky, narazíte na ohrady se zvířaty. Vezměte si sebou suché pečivo. Ošetřovatel Petr Halaj vám ukáže, která zvířata můžete krmit. Mají tu i poníky a velké koně. Na hodinu vám je půjčí a vy se sami nebo s doprovodem můžete projet pod Kunětickou horou.

Farma v Kuněticích
autor: KSA
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.